ČPV Svratka a plavba po Jihlavě - 12.-13.6.2010

Účastníci:
Kašpy, Rosňa, Sopťa, Poděs, Adam, Klasik, Kody, Rarášek, Medvěd, Davoš, Ilča, Mourek, Mour, Ježčí máma, Píďa, Ježek, Kaštan a Sokolí máma

Sobota
Ráno jsme se sešli v 6 hodin na benzínce nad Teskem na pražské výpadovce. Počkali jsme na Medvědy a vyjeli. Po pár metrech si Kaštan vzpomněl, že doma zapomněl pumpu a kompresorek na Baraku, a tak jsme se pro ně vraceli. Přitom jsme na silnici viděli přejetou kočku s pruhovaným ocasem.
Naložili jsme pumpu a kompresorek a rozjeli se na dálnici, abychom Medvěda s Mourem co nejdříve dohnali. Viděli jsme je, když jsme okolo nich projeli kolem jedné benzinky, kde zastavili, a tak jsme za chvíli zastavili na další, kde jsme se sešli. Vykonali jsme svou potřebu, někdo si dal kafe a jeli jsme dál.
Po cestě jsme si prohlíželi Ježčí techniček a obdivovali vlastnoručně nakreslenou mapku svého bydliště. Moc se jí to povedlo.
Když jsme dojeli k řece Jihlavě pod přehradu u Mohelna, vytahali jsme lodě z Tranďáka, nafoukli Baraky s Pálavou, převlékli se do vodáckého a šli se podívat na turbínu, ze které stříkala pěkně studená voda. Potom jsme do řeky nalili zbytek Medvědova piva a přitom zazpívali „Motlitbu vodáka“, abychom uctili vodáckého Pána Boha. Mour řekl: „Ať všichni dojedem zdravý a hlavně suchý!“
Následovalo nasedání do hnusných a vratkých Amerik. Vyjeli jsme a Kaštan na první peřejce natáčel video. Cesta byla klidná, občas se vlnky trochu rozbouřily, ale nikoho to necvaklo. Asi po hodině jsme stavěli u chatek na čůrání a osvěžení v řece, která byla ledová. Zkoušeli jsme pštrosy a moc jsme se u toho pobavili.
Po chvíli jsme jeli dál, až jsme dojeli k jezu. Byl to skok a za ním šoupačka, což všichni v pohodě sjeli. Pak jsme v další vesnici zastavili na svačinu, kde nás čekala Vendy na nějakých lavičkách. Nasvačili jsme se a jeli dál.
Za chvíli jsme dojeli k padlému stromu, kde plavalo plno lodí. No a aby v tom nebyli sami, cvakli jsme se tam taky. Nejprve jsme Moura s Mirkou natlačili na větve, potom Píďa nabourala do mne s Mourkem a projela stromem pozadu, ale my jsme najeli na větve a cvakli se taky. Bylo to osvěžující. Čekali jsme na Moura, až vytáhne loď z vody a mezitím jsme chytali pádla, houby, čepice, lahve s pitím a ještě vše možné, co plavalo kolem, protože se tam cvakali pořád další a další lodě. Píďa s Raráškem si tam vytáhli klobouky.
Když jsme byli všichni s Mourem a Mirkou pohromadě, zašprajcovali jsme se a vypluli dál. Už to byl jen kousek a byli jsme v cíli dnešní plavby – v Ivančicích. Vystoupili jsme na levém břehu a než řidiči přivezli auta, skočili jsme do vody. Také jsme museli vytřít lodě, pak jsme svlékli neopreny a šli do vody ještě jednou. Když přijeli řidiči s auty, převlékli jsme se do suchého a vyrazili do Víru, kde se bude před zítřejším ČPV Svratka spát. Cestou jsme se stavili v Penny marketu, kde jsme si koupili nanuky, a pak už jsme jeli rovnou do vesnice Vír, cestou jsme se koukli na dva jezy, které pojedeme zítra.
Ve Víru jsme postavili stany a začali vařit večeři. Najednou začalo pršet. Rychle jsme zalezli pod přístřešek, najedli se a zalezli do svých spacáků. Z ohně, na který jsme natahali dříví, nebylo kvůli bouřce nic….

Zapsala: Ilča

Neděle
V neděli ráno jsme se probudili po bouřlivé noci plné blesků a hromů, nasnídali jsme se a šli se kouknout s Mourkem na trať. Pak jsme pomáhali nafukovat lodě převlíkat se do HYDRA. Potom jsme si to prošli ještě jednou s Klasikem a ten nám stručně ručně vysvětlil, kudy pojedem a co nepojedem. No nakonec to stejně dopadlo úplně jinak. Po prohlídce jsme šli na výklad tratě, kde jsme se vlastně dozvěděli, kde že na trati jsou branky a že se startuje po minutě. V tombole vyhrál Davoš raftařské pádlo, které vyměnil za vestu, Sopťa vyhrál také pádlo, Kašpy pumpičku na vzducholodě, Ilča tričko a Mourek loďák.
Po losování jsme se šli ještě podívat na první odstartované závodníky a šli na start. Jeli jsme v pořadí: Kašpy a Rosňa na kajaku, Sopťa na singlu, Poděs s Adamem na pálavě s Klasikem na kajaku, Kody s Raráškem na americe s Medvědem a Davošem na pálavě, Ilča s Mourkem na americe s Mourem a Ježčí mámou na barace, Píďa s Ježkem na americe s Kaštanem a Sokolí mámou na barace. Medvěd nás zašprajdoval na břehu, skočil do pálavy a nechal nás tam, protože jel před náma. Do vody nás strčil Kaštan s Mourem. První branka byla protivoda, kterou jsme dali čistě a pak byly další dvě protivody, které jsme nedali, ale do první povody jsme se strefili. Než jsme se stihli rozkoukat, byli jsme nad skálou. Jeli jsme od pravéhu břehu, jak nám doporučil Klasik s Medvědem, ale do 13 branky jsme se stejně nedostali, to asi bylo tím, že bylo třináctého června a byla to třináctá branka. A tak jsme na skálu jeli bokem a před 16 a 17 brankou jsme si alespoň udělali pomocnou smyčku. Branku č.19 jsme jeli těsně kolem pilíře jak nám řek Klasik, najeli jsme do vracáku, který pouštěl, ale nakonec jsme to vypálovali jen k brance. Pak jsme jeli asi 10km do cíle. Pálavy moc nestíhaly a Klasik stíhal jen trochu. Před cílem nás začal dojíždět Kuře, a tak jsme na to šlápli a jeli co nejrychleji, ale stejně nás předjel o půl minuty. V cíli už byli Sopťa, Kašpy a Rosňa. Pak dojížděli ostatní. Poslední přijeli Kaštan se Sokolí mámou, protože měli prořízlé dno od Medvědovo baraky. Po jídle jsme začali vytírat lodě a řidiči jeli mezitím pro auta. Po příjezdu aut jsme začali do tranďáku dávat lodě a když bylo vše naloženo a zabaleno, odjeli jsme směr Plzeň zkratkou na přes Velké Meziříčí, kde byl zavřený nájezd na dálnici, a tak jsme jeli dál po okreskách na další dálniční nájezd. Potom jsme vjeli na dálnici a asi za hodinu jsme stavěli na benzínce. Seděl jsem na parkovišti u Moura v tranďáku za volantem a v tom vedle nás zaparkovala celní správa. Když Mour přicházel z benzíny, tak mu ten policajt říkal „nějakej mladej řidič né“? A Mour mu odpověděl, že řídí jen pod dohledem. No a aby nelhal, nechal mě řídit volant tranzita na dálnici u Rokycan. Na klubovně jsme uklidili lodě a pádla, rozvěsili mokrej stan na dosušení a jeli domů.

Zapsal Kody