Plavba s rodiči po Vltavě - 21.-23.5.2010
Účastníci:
Žabák, Vlčice, Čert , Pískle, Klasik, Mirka S., Medvěd, Vendy, Mour, Švéd, Mirka J., Kaštan, Sokolí máma, Martina, Pavel F., Ali, Petr, Radim, Hanka, Martin, Jana, Rybka, Karol, Kašpy, Rarášek, Kody, Davoš, Mourek, Poděs, Ježek, Píďa, Ilča, Veverka, Želva, Adam , Rampun, Bertík, Adámek, Sára, Michal a pes Káča
Sobota 22.5.2010
Ráno po probuzení tatínkové rozdávali buchtu. Když si všichni přesladili žaludek,
zabalili jsme se a vyrazili směr Vyšší Brod autobusem, který byl hodně starý - asi jako maminka.Žabák myslel na všechny ostatní, ale na sebe „zapomněl“. Naše skupina ve Vyšším
Brodě naskákala do lodí a já v domnění, že zaberu, jsem hrábla pádlem do prázdna. Když dosedl Švéd, už jsem nebyla na lodi, ale na rozhledně. Vyřešili jsme to delším pádlem.
Na prvním jezu jsem zjistila, že Vltava není nejteplejší, né že bych se cvakla, ale trochu mě
to ošplouchlo.V Herbertově se ztratila dřevěná šupna, což nás překvapilo, ale nevyvedlo z rovnováhy. Někdo přenášel, já se Švédem jsme to jeli jezem. Po projetí retardéru v Rožmberku nadešel čas oběda. Pak už byla řeka klidná, přesto Kašpy sklízel ovace kolem jedoucích za dobře provedené eskymáky. Ilonce bylo horko, a tak se třikrát vykoupala. V půl šesté jsme dorazili k Vikingovi. Po teplé večeři následoval pohodový večer u ohně s kytarou.
Diktovala: Veverka
K Veverkám jsme přijeli starým autobusem, který řídil Viking. Vystoupili jsme všichni a rozdělovali se do skupin, kdo pojede od Veverek a kdo pojede, až z Vyššího Brodu. Když druhá skupina odjela, začli jsme se na vodu vypravovat my. Spustili jsme lodě a vyjeli jsme. Chvíli jsme trénovali vjezdy a výjezdy do vracáků a potom jsme vyjeli vpřed. Jela s náma i Káča, Čertovo pes. Na vodě dokonce pomáhala pádlovat. Teda alespoň to tak vypadalo. Nikam jsme nepospíchali, jeli jsme v klidu, ale voda stejnak rychle ubíhala a proto už jsme slyšeli hučet jez. Každý jez sjel, dokonce i Pískle s Káčou. Zastavili jsme u občerstvení, abychom se posílili na další kus cesty. Všichni si něco dali, a když to nebylo jídlo tak aspoň pivo nebo limonádu. Spustili jsme lodě a jeli jsme dál. V tu Žabáka napadla hra na vodě. Všichni začali hledat na řece místo na hru. Zakrátko jsme uviděli místo, kde voda stála. Rozhodli jsme se, že tady hru uspořádáme. Takto zněla hra : hraje se na babu. Je jedna baba a chytá ostatní, Jakmile se loď dotkne jiné lodě tak je chycená loď taky baba a loví spolu. Při tom však musí dělat různé zvířecí zvuky, aby se poznalo, kdo je baba. Žabák však nedoporučuje napodobovat prase, protože se mu při tom málem zastavil dech. Když jsme se dost vyhráli na této hře , tak jsme vyrazili po řece dál. Řeka byla klidná a proto jsme se rozhodli soulodit. Žabák se rozhodl, že si trochu odpočine, ale v tu ho někdo strčil a hups. Žabák byl ve vodě. Všichni se začli smát i já s Karolkou, ale nakonec nás to přešlo a radči jsme se soustředili na to, až bude Žabák naskakovat do lodi, aby nás nepřevrátil. Naskočil však v klidu a nepřevrátil nás. Čapli jsme do ruky pádla a museli jsme trochu zapádlovat, pač by jsme se nikam nedostali. Zastavovali jsme se ještě v jednom kempu, kde jsme se setkali s druhou skupinou. Nastoupili jsme do lodí a jeli jsme dál. Už jsme to měli jen kousek a proto netrvalo dlouho a dojeli jsme do kempu. Druzí přijeli hned po nás. Převlékli jsme se do suchého a hurá na teplou večeři. To jsme se najedli a teď vyčistit zuby a do teplého spacáku.
Zapsala: Želva
Neděle 23.5.2010
Ráno se nám moc vstávat nechtělo, ale museli jsme. K snídani byly zbylé buchty a ježčí červené linecké a potom jsme se šli dojíst k Vikingovi. Začali jsme si balit věci a potom i stany. Když řidiči jeli odvést auta, my jsme hráli různé hry. Například rybičky rybáři jedou, F16 atd. Sára si narazila koleno, protože jí Mourek do toho kolena kopl. Vyrazili jsme konečně na vodu. První jez byl ve Větřní. To byla retardérka a tam se nikdo necvakl. U Papouščí skály byl další jez. Nikdo se tam nacvakl a Vlčice si ho dala bokem. U Papoucha jsme nezastavovali, protože bychom se tam nevešli a jeli jsme do Nového Spolí se hezky napapat. Hodně dětí využilo sladkosti a nanuky, co tam měli. Když jsme si objednávali jídlo, přišel Čert a řekl, že zlomil další pádlo. Všichni ho pochválili (tak to v Kotvě bývá) a šel si do Inge půjčit pádlo. Odlepili jsme se ze sedaček a sjeli jez, který nás pořádně opláchl. Jeli jsme na Lyru, kam se nám moc nechtělo. Byl tam váleček, který teda pouštěl, ale skoro každého zastavil. Cvakli se tam Petr-Sára, Poděs-Adam, Mour-Bertík. Když se lodě pochytaly, jeli jsme na začarovanou retardéru, kde se Rybka skoro pokaždé cvakne. Když to je začarovaná retardérka, tak se tam Rybka cvakla i letos. Vlezla jsem si zpět do kajaku a šupajdili jsme na Zámeckou. Je to nově udělaný a teď tam je jen malá vlnka. Ze Zámecký jsme jeli na vlnky, které pokaždé jezdíme bokem a mazali do cíle. Naložili jsme lodě, uklidili pádla a vyrazili na cestu domů.
Zapsala Rybka
