Sázava se skauty Lesním Moudrosti - 1.-2.5.2010

Účastníci:
Kaštan, Sokolí máma, Medvěd, Vendy, Mirka, Píďa, Kody, Ilča, Davoš, Ježek a za Skauty Lesní Moudrosti: Radil, Piškot, Trezor, Hopík, Škopinda a Špaggy

Sobota 1.5.2010
V sobotu brzo ráno jsme měli sraz s Kaštanem na klubovně u Delfínů, kde jsme nakládali lodě na vlek. Po naložení lodí jsme vyjížděli od klubovny kolem řeky pod pěší lávkou přes Radbuzu, kde Kaštan koukal, jestli se tam s vlekem vejdeme. No prej to bylo o fous. Za lávkou Medvěd přivázal lodě na vlek a jeli jsme na benzínu na pražskou výpadovku, kde na nás čekali Sokolí máma, Píďa s Ilčou a Mirka s Ježkem. U benzinky jsem si přesedl do Šarika a jeli jsme s Vendy pro zapomenuté karimatky, zatím co Medvěd jel s vlekem napřed.

Medvěda jsme s Kaštanem dohonili na Brněnské dálnici D1 za Prahou. Po přestávce na benzínce jsme jeli do Ledče nad Sázavou, kde nás při příjezdu na náměstí uvítal zdejší orchestr dechovky. Pak Kaštan objel ještě jednou náměstíčko a jel se podívat na jez, kam projel úzkou slepou uličkou na navigaci řeky a tam se museli s Medvědem otočit. Od jezu jsme jeli za město k nějaké fabrice, kde jsme sundali lodě k řece a při čekání na Brňáky se začali převlíkat do hydra. Čekání jsme si krátili hrou s míčem, který nám spadl do vody, a tak jsem pro něj na lodi zajel. Po příjezdu Brňáků řidiči svezli auta a my mezi tím šli prozkoumat zdejší jez.

Když se řidiči vrátili a Kaštan pokřtil na počest vodáckého pánaboha plzeňským pivem Sázavu, vyrazili jsme k prvnímu jezu v Chřenovicích, který jsme sjeli vlevo při břehu. Kousek pod jezem jsme zastavili na svačinu v rekreačním středisku, kde jsme potom hráli nohejbal a skoro po každým výkopu nám padal míč vedle hřiště a také jednou do řeky, kam jsem pro něj skočil. Po svačině jsme naskákali do lodí a odjeli k dalšímu jezu v Budčicích, kde jsme lodě koníčkovali rybím přechodem a kde Píďa při nastupování pod jezem ujela Ježkovi a Ilča Mirce (Ježčí mámě), a tak Ježci museli kousek pěšky. Další jez v Březině jsme zase jeli přes korunu u šlajsny a u posledního jezu v Horce po nekonečném oleji, kde neustále Ilča cvičila náklony, jsme vysedali u navigace s bublajícím bahnem a zde jsme plavbu ukončili. Medvěd došel pro Méďobus a svez nás k navigaci jezu přes rozbahněnou louku na vleku.

Po naložení lodí a převlečení do suchého jsme vyrazili do kempu Stvořidla, kde jsme se rozdělili do stanů a jednotlivých part, které budou stavět stan, vařit a která půjde pro dřevo s Trezorem. Po chvilce jsme s Trezorem a Ilčou šli přes houpací lávku na dřevo po úzce vyšlapané cestičce. Na kopci vedle potůčka jsme založili otýpku a snášeli z kopců k ní dřevo. Pak jsem zahlíd cizí lidi, kteří šli také pro dřevo z kempu, a tak jsem řekl Trezorovi, abychom otýpku hlídali, aby si naše dřevo nepůjčili a nevrátili. Když jsme přišli s první várkou otýpek do kempu, prohlídli jsme si Piškotovu svázanou trojnožku s háčkem na kotlík. Pak jsme šli s ostatními na druhou várku dřeva. Mezi tím Radil s Piškotem rozdělali oheň a začali vařit vodu v kotlíku na trojnožce. Při vaření jsme dřevo zpracovali na kousky a po večeři byla sladká tečka od Mirky. Pak byla zpívaná s Radilem a Piškotem a po půl jedenácté jsme šli spát.

Zapsal Kody

Neděle 2.5.2010
Ráno jsem vstala v šest hodin, ale potom jsem odpočívala a zase usnula a Kaštan nás vzbudil zpěvem. Byl to nádhernej budíček. A když jsme vstali, tak já a Ilča jsme mazaly snídani - vánočku s nutelou nebo marmeládou. Po snídani jsem šla k řece, kde jsem fotila. Píďa viděla, jak tam někdo chytil štiku, tak jsem se tam šla se Sokolí mámou kouknout. Ptali jsme se, jestli ji pustí, a oni řekli, že neví. Pak jsme balili věci a oblékali se do neoprénu. Já s Píďou jsme pořád říkaly :"Fuj! A zase fuj!"A potom jsme šli do hospody pro turistickou známku a já si koupila Sázava Stvořidla a pro maminu pohled.

Nasedli jsme a vyrazili autem hodně daleko (pozn. Světlá nad Sázavou) . Když jsme přijeli, tak jsme začali vykládat lodě a taky jsme viděli kachny, kterým jsme já, Píďa a Kody házeli chleby, co byl u vody. Pak bylo společné focení.....před akcí, protože nás Kaštan pořád strašil, ať víme, jak jsme vypadali. Potom jsme vyjeli.

Čekal nás jenom jeden jez. Jez jsme si prohlédli a Kaštan nám poradil kudy. Pod jezem byly kameny. S Píďou jsme se dvakrát málem cvakly o kameny. Pod jezem byla svačina. Radil nám ukazoval v řece rybičky. A pak to začalo. Stvořidla byla tu. Čert si dal opravdu záležet, kamenů bylo plno. V peřeji to bylo drsný. Ale čert nás nedostal! V peřejích jsem s Píďou pískala, jak nás zalívala voda.Pod peřejemi jsme vyhoubičkovali lodě. Kaštan se pěkně zapotil, protože měli plnou loď vody.A pak už jsme v klidu pokračovali do Sluneční zátoky , kde probíhaly tábory legendárního oddílu Dvojky Jaroslava Foglara zvaného Jestřáb. Tady jsme se rozdělili. Řidiči šli na vlak a pro auta, a my jsme pokračovali dál.Já jsem si s Píďou vyměnila místa, já jsem šla na kormidleníka a Píďa na háčka. Když jsme byli u místa, kde jsme končili, tak už se Kody, Ilča a Píďa koupali ve vodě, já s Davošem byla pořád na lodi a Davoš skočil. Já jsem volala na Ilču, aby mě odvezla, ale vzala mě do vody, tak jsem taky plavala. Potom už kluci přijeli, umyli jsme lodě, uklidili věci, převlékli se, najedli.( Pozor Ježek snědla 2 rohlíky s nutelou a ještě sýrovou housku a sušenku.Pozn. Ježčí mamky) Než dospělí naložili, tak jsme hráli hry, pak jsme se rozloučili s Radilovcema a jeli domů. Uklidili jsme lodě a doma jsme padli do postelí.

Nadiktovala Ježek, předatlovala Ježčí mamka