Přístavní setkání na základně Bílého orla u Javorné - 19.-21.02.2010
Účastníci: Žabák, Medvěd, Mour, Vendy, Vanda, Kody, Mourek, Davoš, Bertík, Rosňa, Rybka, Karol, Bětka, Želva, Ježek a Klárka
Pátek 19.února 2010
V pátek odpoledne v 17 h. jsme měli sraz na Sindatu. Mour přijel o chvilku později, protože byl nakládat bágly dětem z ostatních oddílů na Hlavním vlakovém nádraží, protože jeli vlakem a pak autobusem, aby malé děti nemusely překládat a nést bagáž. Pak jsme naložili baťohy do Mourova tranzita a vyrazili směrem na základnu Bílý orel u Javorné. Za Javornou Žabák, přestože jel podle GPS, přejel odbočku a jel cestou, která vedla ho do nějakého JZD, ale Medvěd, který znal cestu ho s Mourem zastavili a říkali, že tam se nejede, protože jsme správnou odbočku přejeli, a tak jsme se vraceli. Když jsme konečně jeli po správné cestě a dojeli na základnu, vykládali jsme v řetězu od tranďáku bagáž a věci na vaření, protože Kotva měla na starosti kuchyň a celé oddílové setkání. Kuchyni šéfoval Mour a pomáhali mu Vendy, Žabák a taky Medvěd. Po vyložení všech věcí jsme se šli ubytovat do pokojů. V našem klučičím pokoji spali Kody, Mourek, Davoš a Bertík a v holčičím spaly Rosňa, Ilča, Rybka, Karol, Bětka, Ježek a Klárka. Vedení z Kotvy spalo ve dvou pokojích za kuchyní, aby to měli blízko do kuchyně. Když všichni dorazili a ubytovali se, byl nástup, po kterém bylo představení oddílů. Promítaly se fotky z oddílových akcí a vedoucí oddílů povídali, co se děje na fotkách a při to představovali hlavní činnosti oddílu. Mezi tím o první přestávce jsme dojedli svačinu a o druhé přestávce jsme šli na půdu do tělocvičny, kde jsme hráli hru „škatulka, škatulata, hejbejte se“ a „Ponorky“. Po ukončení představení oddílů jsme šli spát.
Zapsal Kody
Sobota 20.února 2010
Ráno byl budíček v 7h. Rychle jsme se převlékli, a šupajdili na rozcvičku. Po ní následovala snídaně ke který nám Mour ukuchtil vajíčkovou pomazánku. Po snídani jsme se převlékli na ven, a tam byli rozděleni do skupin podle věku. A protože jsem v nejstarších a z Kotvy tam někdo jiný nebyl, tak jsem se přifařila k holkám z 92., které mě vzaly mezi sebe, jsem prý taky kotvák, a ty mají držet pospolu.
Před obědem jsme hráli hromadu her, pod vedením Kachny a Houby. Zahráli jsme si ocásky, sbírání víček- kde jsme se rozdělili do dvou týmů a vyšlapali dolíky na víčka, pak jsme si je navzájem museli krást. Dále jsme hráli, že jsme vytvořili zástup, levou rukou jsme se drželi toho co byl za náma, a měli ji propletenou mezi nohama a pravou toho, co byl před náma. Takhle v této poloze jsme si měli lehnout a zase se postavit. Potom jsme hráli kafe, to byla docela švanda. Následovala svačina - jablko s rohlíkem, na kterou jsme šli do vnitř se ohřát a napít se čaje. Po sváče jsme hráli rukobal, něco na způsob fotbalu, ale místo nohou se používají ruce. Pak ho nějaký trumbera praskl skrz na skrz. Ale Katka měla ještě nálož her, dále jsme byli rozdělení do týmů, a dostali klubku špagátu, tím špagátem jsme měli navázat co nejvíce planěk.
Na oběd se Mour vytáhl a uvařil špagety s omáčkou, něco na způsob italino. To bylo, Moure, fakt dobrý, všichni jsme se tak zdlábli, že jsme při odpoledním klidu zalehli a už nevylehli. Až teda po dvou hodinách, kdy už měl být program v plném proudu.
Po obědě byla výprava, tam kde se sbíhají všechny poledníky, přece na severní pól. Utvořili jsme výpravy a mohli začít, nejdřív jsme si však měli chytit Pangeu, který pobíhal po louce ve vysokým sněhu, za těma propadenýma rybami jsme běhali nějakou tu chvíli až jsme jí konečně ukořistili. Rybu představoval cár látky, kterou jsme si pak měli namočit. Dále jsme postupovali podle stop od sněžnic, které nás měly zavést až k našemu cíli. Během cesty jsme se stavěli na stanovištích - rozdělávali oheň na sněhu, nebo vykopali díru-před severními větry, kde jsme museli ukrýt všechny naše členy výpravy. Konečně jsme našli severní pól, podle vlajky, která moc dobře nevypadala, pak už jsme běželi na budovu, ale ještě před ní nás zasáhli lední medvědi, které jsme měli zabít sněhovou koulí, no jo nic nevydrží slaboši. A tradá byli jsme v suchu a teple na budově, tam na nás čekala teplá večeře, se kterou se Mour taky vytáhnul, a to s rizotem. Pak jsme se převlékli do krojů, protože byl slavnostní nástup, kde se vyhlašovalo umístění ve všech kategoriích. Dále se zase všichni převlékli a sešli jsme se ve společenský místnosti, kde se hráli scénky. Nejdřív začala padesátka, ty měli televizní noviny, potom jsme byli na řadě my, povedlo se nám to, občas královna zapomněla text, to se ale může stát i herci profíkovi. Devadesátdvojka hrála jakousi eko pohádku, Delfíni vyprávěli jakýsi příběh a nějakém starém pánovi. Žluťáci zahráli Limonádového Joe. To už byly děti unavený, a tak jsme je hodili spát. Roveři ještě zpívali a hráli na kytaru a hráli hry.
Zapsala Rosňa
Neděle 21.února 2010
Vyspali jsme se do růžova, protože nebyla rozcvička. K snídani byl chleba s vajíčkovou pomazánkou, kdo chtěl, mohl si vzít vařené vejce nebo bramboračku, ale i zbytek guláše. Po snídani jsme si museli zabalit, aby bylo možné pokoje vyluxovat. Zabalili jsme si, Karolínce jsme s balením trochu pomohli a odnesli batohy do společenské místnosti na hromadu. Před obědem jsme hráli hru Tahání se na bobech. Byl mokrý sníh a tak jsme byli promočení. Před obědem jsme se převlékli do suchého a těšili se, co dobrého Mour uvařil. Bylo rizoto s masem a hráškem. Bylo to dobrý a bylo toho hodně. Protože byla dobrá svačina (šunka), tak nejčastější hláška ve frontě na oběd byla „já chci málo“ a někdo dokonce „já chci ještě míň než je málo“. Mour už potom skoro střílel. Po obědě jsme si dobalovali věci, abychom nic nezapomněli. Delfíni, Kotva B a Žlutý kvítek šli po obědě na autobus a pak na vlak, my jsme šli ještě bobovat na blízkou sjezdovku. Mour a spol. uklízeli kuchyni a balili zbytky. Třeba Žabáci (bez Žabáka – ten byl na služebce) jedli rizoto až do středy. Naskákali jsme do aut a hurá domů. Na Hlavním nádraží v Plzni jsme odevzdali batohy, které Mour vezl ostatním oddílům a hurá domů za maminkami. Setkání bylo zajímavé, sešlo se nás asi 64.
Zapsala Rybka
