Okolím Teplé - 12.-13.12.2009

Účastníci: Kaštan, Sokolí Máma, Medvěd, Martina, Davoš, Bertík, Mourek, Bětka, Želva, Ježek, Veverka a Míša

Sobota 12. prosince 2009
V sobotu v osm hodin jsme se sešli u Globusu. Byl tam trochu zmatek, protože jsme nevěděli, kdo v jakém autě jede. Mourek, Želva, Bertík, Davoš a Ježek jeli nakonec v Šarikovi, řídil Kaštan, spolujezdec Sokolí máma. Dalmatina řídil Medvěd, protože si ve svém Méďobusu utrhl řadící páku, a vezl Bětku, Veverku, Míšu a Martinu. Cesta byla bez zastávek, protože jsme měli zpoždění. Ke klášteru v Teplé jsme dorazili kolem desáté, ubytovali jsme se, sbalili si 7 věcí, pláštěnky a svačiny do batohů a vyrazili ven hrát hru.
Všude bylo bílo od prvního sněhu. Hra byla o tom, že máme najít různé budovy a zjistit něco o nich. Sestavili jsme tři družstva, na mapách byly kroužky, které označovaly místo, které máme najít a určit, například chrám Sv. Jiljí, kaplička nebo Lesní úřad Toužim. Byl jsem v družstvu s Davošem a jako první jsme šli na náměstí, kde bylo podle mapy nejvíc těch koleček. Stanovený čas byl od 11:00 do 12.30 hodin.
Po ukončení hry jsme nastoupili do aut a jeli na Kladskou, kde jsme se chtěli sejít se staršími kamarády, kteří byli s Čertem na Slavkáči ve srubu. Ještě před tím nám ale Kaštan chtěl ukázat, jak vypadá bažina v zimě. Tak jsme chodili, koukali se kolem sebe a odpovídali na různé Janiny a Kaštanovo otázky, jako třeba: „Co znamenají dva červený pruhy na stromě?“ To nikdo nevěděl, tak jsme se nechali poddat. Znamená to začátek rezervace. Z druhé strany stromu byl jen jeden pruh, to je konec rezervace. Vyšli jsme z bažiny, kousek po silnici a byli jsme zase v Kladské. Po chvilce dorazily starší děti, měly pro nás připravenou hru. Byla v lese, každá skupina měla svůj doprovod, u Žraloků to byla Ilča a Píďa, u Kosatek Kody a Rosňa, u Delfínů a Rejnoků Čert, Pískle, Řízek a Káča. Hledali jsme nakreslený zvířátka pověšený na stromech, třeba kočku, krávu, kapra nebo hada. Měli jsme si je zapamatovat a pak je napsat večer na papír. Začalo se brzy stmívat, v cíli už byla tma.
Tak jsme jeli do kláštera, vyhodnotili dopolední soutěž, Kosatky poslední, Žraloci druhý a Delfíni s Rejnokama první. K večeři bylo rizoto, které vařila Želva, Davoš, Jana a Martina. Bylo dobrý. Vyčistili jsme si zuby a zalehli. Každý usnul skoro hned.

nadiktoval: Mourek

Neděle 12. dubna 2009
V neděli ráno jsme vstali z postele a za chvilku přišel Kaštan se zeptat těch, co spali nahoře na vojenských postelích, jestli nespadli v noci dolů. A já jsem mu řekl, že jsme spadli všichni a já dokonce dvakrát a Bětka s Bertíkem jednou. Kaštan říkal, že je dobře, že nám dali včera s Medvědem matrace na zem k postelím a že se nám nic nestalo. Pak jsme dělali k snídani housky a chleba s marmeládou a čaj.
Po snídani jsme šli ven. Medvěd nám udělal společné foto před vchodem do kostela. Dál jsme šli podle mapy do Betlémského lesa. Cestou jsme přešli odbočku do lesa a tak jsme museli jít pod elektrickými dráty přes podmáčenou louku, kde jsme hledali cestu, abychom nešlápli do vody, a Medvěd nás zavedl na lesní cestu, kudy jsme měli jít. Pak jsme došli na jedno velikánský pole a tam jsme šlapali cestičky v poprašku sněhu a dělali z nich bludiště.
Sokolí máma, Kaštan a Medvěd šli připravovat další hru a my jsme s Martinou hráli hru na Eskymáckou babu. Pak přišli Medvěd se Sokolí mámou, že se jim Kaštan ztratil a udělali z něho kouzelníka. Sokolí máma nám začala vysvětlovat pravidla hry. Měli jsme najít stromeček ozdobený bonbónama, který jsme mohli trhat jen po jednom a každý jich tam mněl pět. Ale Medvěd s Kaštanem byli čarodějové, a když nás chytili, museli jsme zpět k batůžkům na cestu, která ohraničovala území hry.
Potom jsme šli zpět do kláštera a cestou se Davoš přiznal, že z postelí v noci nespadli a chtěli jen Kaštana napálit. Pak jsme dělali oběd z buřtů a kdo to snědl, mohl si dát ještě klobásu s chlebem. Potom jsme si začali balit věci do batohů a Medvěd nám je naložil do aut. My jsme zůstali venku a vedení douklízelo budovu, kde jsme spali.
Pak jsme se šli projít po parku kolem rybníka uvnitř klášterního parku, kde Kaštan našel nějaký pomník a kousek dál ohniště na ohně. Pak jsme šli podél cedulí znázorňujících křížovou cestu zpět k autům. A potom nám Kaštan dal mandarinky, které jsme snědli před odjezdem ke Globusu, kde byl sraz s rodiči.

Zapsal Davoš a nadatloval Medvěd.