Krumlovský maraton 10. - 11.10.2009

Sobota 10.10.
V sobotu v půl sedmé ráno jsme naložili lodě a Těpíka a vyrazili směrem na Český Krumlov. Tentokrát žádné krátké plastové lodě, Klasik jel na svém sjezdovém kajaku a já si půjčil polosjezdovou C1 od Švejka. Krumlovem jsme pouze projeli a pokračovali na Vyšší Brod. Cestou jsem dostával výklad tratě ve stylu: „Tenhle volej ti bude připadat děsně dlouhej, ale až se dostaneš k tomuhle mostu, bude to jen 4,1 km k přeběhu…“ nebo: „Na jezech bude fronta – na tu kašli a val to tam hlava nehlava – všichni budou mít strach z toho jezu, ale ty seš zvyklej…“.
Když jsme dorazili do Vyššího Brodu, šli jsme se zaregistrovat na prezenci a mezitím dorazili tejnský. Klasik se bavil s nějakými vodáky, se kterými dělal minulý týden cvičitelky (poznámka Klasik : jednomu z nich je 65 let), Vraník studoval Maďary, kterak si vyrábí šprajdu na kánoi podobnou otevřené Orlici, Švejk navrhoval to zabalit a vytáhl rum (poznámka Klasik : který jsme ale neotevřeli), Těpík fotil a já se hrozil toho, že nedojedu. Potom jsme se převlékli do vodního a šli na vodu. Vzhledem k tomu, že z Vyšáku startovalo přes 400 lodí, všichni najednou, bylo tam docela narváno.
Asi deset minut před startem se všichni začali řadit do startovního roštu. V první linii startovaly kategorie K2 (deblkajaky), v druhé linii (asi o 50m dále) byly seřazeny kategorie K1 (singlkajaky) a na poslední lajně (opět asi 50 m proti proudu) byly připraveny všechny Céčkové kategorie (kanoe). Krátce před jedenáctou hodinou se ozval výstřel z děla a klidná hladina se změnila ve dvojkovou vodu. Sem tam někdo plaval, vesměs to byli ti, co se snažili dostat nejvíc dopředu a najeli do nějaké skrumáže, kde nemohli pádlovat. Já jsem usoudil, že vepředu je to nebezpečný a tak jsem se postavil asi do poloviny kánoí. Viděl jsem tam nějakou kajakářku, co se cvakla hned při startu a nemohla se dostat z vody, protože přes ni jezdily další a další lodě. V zatáčce pod mostem jsem viděl bílý sjezdový kajak, reflexní bundu a černou helmu… tak ani letos to Klasik nemá bez krysy. (poznámka Klasik : ten start byl zase trochu jinak než měl být, linie s K1 se rozjela dřív o 3-4 minuty a najeli do deblů v první linii … v ten okamžik to pořadatelé nevydrželi a odstřelili kanonem start … chudáci někteří deblisti vůbec nevěděli, co se děje)
Celý dav se blížil k prvnímu jezu – jezu ve Vyšším Brodě na 35 km do cíle. Všichni začínají brzdit – tak podle rady přidávám. Do jezu vjíždím zároveň se třemi dalšími loďmi – je to dobrý, jsou tam tři metry místa. Dole mně bohužel chytá vracák a já dělám nedobrovolný závěs. Než jsem se opět dostal do proudu, ztratil jsem dobrou půlminutu a předjel mně i Klasik.
Po úseku relativně tekoucí vody se objevil další jez – Herbertov. Je to 32 km do cíle. Opět využívám dobré rady a beru to při levém okraji davu – a daří se mi ho předjet. Tentokrát do propusti o 1,5 m vjíždím spolu s dalšími třemi loďmi. Pod jezem je ona slalomová trať a plave tam mnoho posádek. Předjíždím Hajného. Kousek tekoucí vody – dlouho vlním Orlici, která mně nádherně popovezla. Následuje volej k Rožmberku, na kterém mně předjeli dva malí kluci, kteří pádlovali jen tak lážo plážo a přesto jim to jelo rychleji než mně. Nejspíš jsem je předjel na Herbertově…
Jez v Rožmberku je na 26 km od cíle a má retardérku vlevo. Startovali nad ním těžkotonážní kategorie – tj. kategorie pramic a raftů. Pod ním začíná úsek dlouhý 16 km, kde se téměř nic neděje. Dojíždí mně Hajný a Klacek. Postupně jsme se dostali na občerstvovací stanici v kempu Na Pískárně – tj. 10 km do cíle. Zde bych zmínil, že výběr byl opravdu velký a že, na rozdíl od závodníků, jsem zde příliš nepospíchal. Kromě občerstvení tu byl povinný přeběh. (poznámka Klasik : když se v cíli přiznal, že si dal čokoládu + banán + guláš + čokoládu, šli na mě mrákoty)
Hned pod občerstvovačkou začíná olej nad Větřním. Nevím, čím to je, ale zde se karta obrátila a ostatní závodníky jsem začal dojíždět já. Tady jsem předjel asi 4 deblovky. Jez Větřní mně poněkud překvapil – málem jsem plaval ve spodní části retardérky. Jsme 6 kilometrů od cíle. Na dalším oleji nad jezem U papouščí skály jsem opět dojel další skupinku. Na tomto jezu (4 km do cíle) byla umístěna naváděcí branka, jejíž význam jsme vzhledem k její poloze nepochopil – naváděla přesně na šutr a uprostřed byla malinkatá cedulka DANGER!
Blížíme se k Rechlím (jez ve Spolí – 2,5 km do cíle) a nade mnou krouží vrtulník… nepříjemný pocit. Těsně nad jezem další dvě deblovky za mnou. Na jezu U Liry (1,7 km) dojíždím dva chlapy a držím se jich až do cíle. Pod Mrázkovým jezem (0,8 km) předjíždíme cizího plaváčka a začínáme finišovat. Pánové na deblovce se snaží a tak těsně nad Zámeckou (0,3 km) dojíždíme dva rafty. Machrujou, ale nejede jim to.
Pod Zámeckou záchranáři s raftem, na lávce hromada fanoušků a fotografů… chtějí vidět krysu. Už se objevuje cílová páska a pro mě už je to pouze souboj se dvěma rafty a jednou kánoí. V cíli jsme po sekundě hned za sebou já, 2 rafty a nakonec deblovka. Moje první slova (údajně – já si nic nepamatuji – jenom jak žeru čokoládu) byly: „Kterej blbec tohle vymyslel?“
V cíli bylo občerstvení podobné občerstvovací stanici – čokoláda, ovoce, sušenky, čaj a guláš. Převlíkli jsme se, navázali a večer bylo vyhlášení a pak se šlo do hospody. Klasik měl výsledný čas 3:02 a já 3:41. Za zmínku stojí, že nejrychlejší (deblkajak) to jel za 2:02. Pokud mne výpočty neklamou tak jeli cca 18 km/h… Z Plzně se závodu účastnil mimo jiné také Pivson z TJ Lokomotiva Plzeň, který vyhrál kategorii K1 Veteráni. Moje ani Klasikovo umístění nebylo nic moc, ale já osobně považuju za výhru, že jsem ve zdraví a pořádku dojel (poznámka Klasik : já taky, ale … Soptík je skromnej, protože jel proti 2 Irům, 3 Chorvatům, 2 Slovincům a dalším závodníkům, jejichž najeté kilometry se počítají v tisících za rok a ne v našich desítkách. Výsledek považuji za výborný.).
Druhý den jsme se sbalili a v 11 jsme byli v Plzni.

Zapsal: Sopťa

Ještě musím napsat něco k přípravě. Je nutná alespoň minimální příprava. Já jsem najel za září na sjezďáku 60km. Soptík nejdříve jezdil na Vraníkovo singlu, který ale není zrovna kamarádskou lodí a tak po cca 25 km usoudil, že to nepůjde. Dalších 10km najel na slalomce a poslední cca 5 km na Švejkovo „kamarádské“ singlovce. Najet méně je nerozum, který končí hromadou puchýřů v cíli.
Klasik

Zapsal: Klasik