ČPV Hamerský potok 19. - 20.9.2009

Účastníci: Čert, Medvěd, Klasik, Sopťa, Kašpy, Poděs, Kody, Ilča, Rarach, Davoš, Rosňa, Bert, Vendy, Švéd, Oliver, Radim, Žabák, Vlčice, Rybka, Karol, Píďa, Mour, Mourek, Anetka

Sobota 19.9.
V sobotu brzo ránou v půl sedmé jsme se sešli na klubovně, kupodivu tam byl i Čert i Míra včas. Naložili jsme lodě, pádla a další vybavení na vodu. Vyjeli jsme a za dvě až tři hodiny jsme dojeli do Dvorečku, kde byl start ČPV mládeže Hamerský potok. Převlíkli jsme se do hydra a přetahali lodě po louce k vodě. Ještě před závodem jsme si jednou sjeli Hamerský potok do Jindřiše, branky už byly pověšeny, ale vysoko nad vodou. I tak jsme si je zkoušeli projet.
Klasik, Rosňa, Kašpy a já se Sopťou jsme jeli napřed, ostatní byli pomalejší. Ale u padlého stromu přes řeku ještě před druhým brankovištěm jsme na ně čekali, abychom je varovali a pomohli ostatním přetáhnout lodě. Tam se cvakla Ilča, protože pozdě přistávala a neustála náraz do toho padlého stromu. Když jsme přetahali lodě, pokračovali jsme v plavbě. Projeli jsme kolem skály, kde je další brankoviště, a za chvíli jsme dojeli do Jindřiše.
V Jindřiši už čekali Žabák a Vendy s auty a rychle jsme naložili lodě. Přitom jsme objevili strom se švestkami na jedné zahradě u plotu, přes který šly trhat. Z Jindřiše jsme dojeli zpátky do Dvorečku a tam jsme se připravovali na start závodu. Čert a Klasik si ještě chtěli sjet horní Hamerák, tak ještě před startem jeli nahoru a my jsme se mezitím nasvačili. Když přijeli, pomalu jsme se chystali na start. Jako první odstartovali Jako doprovod Klasik a s ním jeli Kašpy, Rosňa a já se Sopťou. Ostatní startovali až po nás.
Na prvním brankovišti hned pod startem jsme dali všechny branky čistě a rychle jeli dál. Na druhém brankovišti u skály jsme ťukli hned první povodu. Potom nás čekal Kaštanův můstek, pod kterým nás čekalo poslední brankoviště u skály, tam jsme ťukli první povodu poutkem na špičce lodi. Posledních několik stovek metrů do cíle jsme rychle dojeli a v cíli nás čekal čaj a tatranka. Ostatní přijeli asi tak deset minut po nás, my jsme mezitím šli na poslední můstek, kde jsme skákali dolů a ostatním do Barak, ale to se nelíbilo cílové rozhodčí, tak jsme radši zase odešli.
Když jsme se všichni sešli, rozhodovali jsme se, jestli pojedeme ještě jednou. Většině lidí se už nechtělo, protože nás bolely ruce, ale nakonec jsme jeli všichni kromě malého Šutříka a Vlčice. Ještě než se odjíždělo nahoru do Dvorečka, rozhodli se Čert a Žabák, že pokřtí Šutříka. Nejdív ho plácli pádlem přes zadek a pak ho Čert hodil do vody, ale přitom stál asi dva metry pod ním chytal ho, aby nikam neuplaval. Šutřík měl po pádu vody trávu v puse, ale nevadilo mu to a hrdinsky plaval ke břehu a tam se pak i s Čertem vyfotil. Zatleskali jsme mu a jeli zase do Dvorečka na poslední jízdu.
Při poslední jízdě jsem já, Ilča, Kody a Rarášek jeli na kajacích a po cestě se Rybka cvakla, protože pod jízkem narazila do Čerta a neustála to. Na americe jela Rosňa na kormidle se Sopťou na háčku a cvakli se při výjezdu do proudu, když Sopťa machroval a udělal špatný náklon. Cvakanců bylo ještě víc a Medvěd mi řekl, abych mu je všechny pořádně zapsala. Po příjezdu do Jindřiše jsme zase skákali z mostku, ale to už nevadilo, protože už tam nebyla cílová branka ani rozhodčí. Sranda nás ale přešla, když se ztratila šprajda od Rosního kajaku. Nakonec to ale dobře dopadlo, protože ji omylem sebrali jiní vodáci, u kterých jsme ji pak našli. Nakonec jsme naložili lodě a jeli do kempu u Ratmírovského rybníka, kde se ti, co zůstávali do zítra, utábořili. Při vaření večeře se pak zjistilo, že nemáme olej, tak jsme jej s Rybkou šly shánět po kempu, nakonec jsme jej sehnali v hospodě, kde jsme potkali Kikinu. Řekli jsme jí, kde táboříme, a ona se pak přišla po chvilce podívat. Bylo už dost pozdě, kdy naše jednodenní skupina odjela, ale přesto jsme se ještě zastavili cestou v mekáči. Na klubovně jsme vykládali už za tmy a museli jsme si svítit baterkami, po uklizení všech věcí jsme se rozešli domů.

Zapsala: Píďa

Neděle 20.9.
V sobotu večer když odjela jednodenní skupina tak jsme dovařili a pak snědli večeři. Pak nám Čert pustil pohádku z navigace o Medvědovi a jeho zvířecích kamarádech.

V neděli ráno jako první vstávala služba Ilča s Raráškem a Poděsem na snídani a já jsem jim šel pomoci, protože jsem už taky nespal. K snídani byl rohlík s nugetou. Uvařili jsme čaj a Radim polévku pro všechny. Při přípravě snídaně se postupně probouzeli ostatní. Snídali jsme společně a pak jsme se začali převlíkat do hnusně mokrého hydra. Čert pak vysvětloval Vendy, jak se řídí Ducato, aby mohla převážet auto a lodě. Pak odjela se zbytkem, co nejeli horní Hamerák na Dvoreček.
Po jejím odjezdu jsme si odnesli lodě k Ratmírovskému rybníku a přejeli na konec, kde jsme vylezli a zařadili se do fronty, která vedla přes hráz na start horního Hameráku. Fronta se tvořila asi proto, že se to ucpávalo při sundavání lodí po dřevěných schodech a také proto, že přijelo hodně vodáků s půjčovnama. Na horní Hamerák jsme vyjeli v tomto složení: Kajak: Čert, Klasik, Kašpy, Rosnička; Singl: Sopťa; Baraky: Medvěd – Kody, Švéd – Poděs.
Na první kaskádě jsem se trochu bál, že píchnem baraku o velkej šutr uprostřed řeky, na který nás to pěkně nanášelo, ale Medvěd to vybral. Na vodě bylo hrozně lodí, a tak nebylo skoro kam ani strčit pádlo. Na druhé kaskádě jsme měli namále. Je to takové esíčko a my ho napřed jeli normálně popředu, pak po kamenech bokem, pak jsme couvali a nakonec zase bokem. No bylo to jako na kolotoči. Tentokrát jsem si fakt myslel, že se cvaknem. Pak přišla třetí kaskáda a ta byla celkem v pohodě, pak jezík a hned za ním obávaná čtvrtá kaskáda. Medvěd si jí šel prohlédnout a pak mě na zem namaloval, kudy pojedem a co mám kde dělat. Sjeli jsme jí v pohodě, no popravdě jsem čekal, že to bude horší. Pak jsme chvilku čekali na Švéda a pokračovali dál na Dvoreček, kde nás čekala Vendy s ostatníma připravenými u lodí, a tak jsme jeli hned dál do Jindřiše. V Dvorečku se k nám přidali: Ilča, Davoš, Rarášek, Bertík, Radim a Oliver. Cestou jsme dělali různé závěsy a nájezdy do proudu a asi v polovině jsem si půjčil kajak od Čerta a on jel místo mě na Americe. V Jindřiši jsme si zaskákali z lávky do vody.
Naházeli jsme lodě na vlek a vyrazili zpět k Ratmírovskému rybníku na druhou jízdu. Složení bylo stejné, až na posádku Švéd – Ilča, která jela místo Poděse. Při druhé jízdě horního Hameráku už bylo míň vody, a tak jsme chvátali. No na druhé kaskádě jsme měli s Medvědem zase problémy a tentokrát ještě větší. Kolotoč skončil jízdou po zadu na plochej kámen, kde jsme se zasekli a pak se na něm otočili. Medvěd skočil hned za mě a poskakoval, dokud jsme nespadli dolů. Stařík se smál, že to bylo pěkný. Ale mě moc do smíchu nebylo. Do Dvorečka jsme pak už dojeli v pohodě, až na Sopťu, který zvedal na čtvrté kaskádě a Staříka, kterého jsme sešrotovali do vrbiček. Ve Dvorečku se k nám zase přidali ostatní, ale bez Radima a Olivera, kterým už byla zima. Pokračovali jsme dál do Jindřiše, kde cestou Medvěd vyhodil Davoše z Baraky a ten si kousek zaplaval.

Pak jsme rychle jeli do kempu, kde už jsme měli sbalený stan od Radima s Oliverem, a nasedli do aut. Rosňa rozdělila svačinu a uháněli jsme na Plzeň. Cestou jsme se ještě stavěli na benzině na tradiční nanuky a u Sindatu už na nás čekali Žabáci a Kaštani. Pomohli nám uklidit věci a lodě do klubovny a pak jsme jeli domů.

Zapsal: Kody a nadatloval Medvěd