Tábor pirátů 27.6. - 18.7.2009
Sobota 27.6.
V sobotu v 8 hodin ráno, jsme se sešli na klubově a začali jsme nosit lodě a věci na tábor k Mourovo a Švédovo tranzitu. Pak jsme se rozdělili do aut a jeli na Kalikovský mlýn kde jsme se převlékli do vodáckého a zahájili jsme zde plavbu na tábořiště. Když jsme dojeli k prvnímu jezu, který jsme přenesli, a když jsme čekali na vodě přišli k nám policajti a ptali se nás, jestli je tu s námi někdo dospělý. Tak jsme zavolali Rapli, která ještě přetahovala zbytek lodí, a policajti jí požádali, že se potápěči bojí skákat do jezu, tak jestli by jim vylovila bundu, která byla ve válečku v jezu. Raple s Pískletem sedly do lodě a jely se na to podívat. Zjistily, že je to jen bunda a podaly jí policajtům. Pak jsme pokračovali v plavbě a před stupínkem nám Raple řekla, ať to pořádně rozjedem, protože tam je válec. Když jsme to projeli, zjistili jsme, že je ten stupínek pod vodou. Pokračovali jsme dál a na soutoku s Úslavou jsme potkali labutě, které jsme objeli traverzem na Úslavu a pokračovali v plavbě dál. U Svatého Jiří jsme měli svačinu, a když jsme dojeli k jezu na Bílé hoře, zjistili jsme, že rybí přechod je zavřený, a tak jez přes korunu jely jen plasty a lamináty jsme přenášeli. Když jsme projeli zatáčkou nad ostrovem, Raple nám povolila plavat v řece u lodí až na místo dnešního táboření. Když jsme se převlékli do suchého, začali jsme stavět stany a pak jsme šli hrát včeličky. Pak jsme hráli hru Bojovníci a po ní trojnožku, při které Pidilidi vypadli, a tak je to přestalo bavit a začali skákat přes svojí trojnožku. Při tom si Karol poranila nohu, a tak jsme volali Žabákovi, aby s ní jel do nemocnice, a potom jsme hráli schovku s klacíkama. K večeru přijel Silver s dřevěnou nohou a požádal nás o pomoc. Potřeboval posádku, abychom mu pomohli ukrást mapu pro získání pokladu. Pak nás Pavel na požádání fotil a Ilič se pokoušel rozdělat oheň do nováčkovky. Bohužel opět neúspěšně. Pak byla večerka a šli jsme spát.
Zapsal Kody
Neděle 28.6.
Ráno v 8 hodin byl budíček a nebyla rozcvička, protože byla neděle. K snídani jsme měli sváteční polévku. Po polívce jsme myli nádobí a ešusy. Rosně bylo špatně, a tak jí Čert vezl na lodi k silnici, kam si pro ní přijeli rodiče. My jsme hráli trojnožku a pak jsme si zabalili věci. Po balení nám Sopťa oznámil, že začíná první táborová hra TH1 na vodě. První vyjela Rosní skupina, druhá Kašpyho a třetí jeli Píďovci. Při hře jsme sbírali obrázky pirátů, které byly na různých místech u signální vlajky. Když jsme našli všechny tři piráty, jeli jsme rychle do tábora. V táboře zrovna stavěli kamna a dostavovali kuchyň. Rychle jsme se převlékli do suchého a ubytovali jsme se ve stanech. Pak jsme pomáhali nosit cihly na stavbu pece. Dál jsme sbírali kameny a kopali díru na stavbu stěžně. Potom jsme si šli zahrát na louku vybiku. Mě s Kodym už to nebavilo a šli jsme do tábora pomoct s dokončení díry na stěžeň. Žabák nám řekl, ať ještě dojedeme pro nějaké kameny. Pak byl nástup, kam přišel Silver, s kterým jsme měli sraz v přístavu. Přišel tam i Zeman a ptal se Silvera, jestli se za nás může zaručit, jestli jsme vhodní piráti. Silver řekl, že ANO, že Karol s Bětkou jsou mistry v boji ve vysoké trávě a pirát Kody, že je dobrej v kopu do kulí. Pak nám pomohli dospělci vztyčit stěžeň a potom byla příprava na večeři, při které Rarášek nechtěně rozlil šodo na buchtičky na právě zhotovená kamna. Po večeři byla druhá etapová hra TH2, při které jsme měli zhotovit svůj Erb s názvem svojí skupiny. Nakonec byl nástup v pirátském, kde jsme si řekli táborová pravidla a Sopťa vyhodnotil první táborovou hru TH1 a pak nás proved po tábořišti a ukázal nám, co kde je a kam se smí s nesmí. Pak jsme si šli vyčistit zuby a připravit se na večerku. Po večerce jsme šli spát.
Zapsal Mourek
Pondělí 29.6.
Ráno Kaštan obcházel stany se svým oblíbeným budíčkem „Sluníčko vylejzá nad hory….“ . Po rozcvičce, kterou vedla Raple, jsme se nasnídali. Při snídani k nám na břeh přišly labutě a jedly nám naší trávu. Medvěd říkal, že je to sekačka se sběrným košem. Koukali jsme se na ně u hangáru, jak jí. Za pár minut přišla za labutěma i mláďata, bylo jich pět. Když labutě odešly, byl nástup v krojích. Po nástupu jsme se učili zacházet s mapou a Kaštan nám vysvětloval souřadnice S-42, že prý se nám to bude hodit. Během dopoledne jsme dokončovali naše erby a pak pomalu nastával oběd. Po obědě přijela Rosnička a kdo chtěl, šel se koupat do řeky. Po cestě k přívozu jsme na sebe stříkali vodu z louží a Davoš se v ní i vyválel. Jezdili jsme na vestách od přívozu k tábořišti, kde už na nás čekala Raple s házečkou, kdyby Davoš náhodou odplaval až do Darové, a taky se to málem stalo. Sopťa ho odchyt na poslední chvíli, když se Rapli zasekla házečka. Po vykoupání byla soutěž ve škrabání bramborů, kterou jsme vyhráli. Po poledním klidu byla svačina, a pak jsme se připravili na orientační hru za doporučujícím dopisem. Všechny skupiny studovaly, kam mají jít podle získaných souřadnic S-42. Ilča a spol. to studovali dlouho, že málem nestihli start. Když se jim povedlo určit místo v mapě, tak jsme vyšli a museli jsme zdolat několik překážek. Když jsme je zdolali, dostali jsme se k doporučujícímu dopisu. Potom nám Sopťa řekl zkratku, kudy máme jít zpátky do tábora. Po návratu do tábora jsme nosili klády z padlé vrby za kuchyni. Když jsme je odnosili, kdo chtěl, mohl se jít koupat. Když jsme se vykoupali, pomalu nastávala večeře, ke které byly bramboráky a pršelo. Potom nám Sopťa dával otázky z táborové hry za doporučujícím dopisem. Nakonec jsme si měli zapíchnout kolík do země a měli jsme si tak tipnout, kam až do rána stoupne voda. Po večerním nástupu byla večerka a šli jsme spát.
Zapsal Bertík
Úterý 30.6.
Dnes jsme se probudili do růžova, protože nebyly povodně. Kvůli zvýšenému stavu vody se po rozcvičce nešlo do vody, protože nás neměl kdo chytat, kdybychom uplavali. K snídani byl chleba s mazacím sýrem. Po snídani následovala hra TH4 Zatykače. Hra zatykače je taková, že jsme měli čísla na zádech a museli jsme zjistit číslo ostatních z jiné družiny. Pak vedoucí spustili poplach, že bude bouřka a bude pršet. A tak jsme šli pro jistotu do kiosku, kde byla zpívaná a hrálo se na hudební nástroje. Potom nás Sopťa zavolal na oběd. K obědu byly špagety s kečupem a sýrem. Bylo to moc dobré. Odpolední program byl takový: napřed jsme hráli hru TH5 Lodě. Hra Lodě se hrála tak, že jsme běhali na dvě stanoviště. Na jednom jsme si vytahovali lístečky se stavebním materiálem na stavbu lodí a na druhý jsme šli pro materiál na jistotu, který jsme si mohli vybrat. Ze získaného materiálu jsme skládali lodě. Díky tomu, že nám bylo veliké horko jsme se šli vykoupat. Po koupání byl k svačině meloun se sladkým tvarohem. Po svačině jsme si dělali cedulky na stany a někteří dodělávali táborové stavby. Potom odjel Kaštan do Plzně, protože musel do práce a my jsme šli hrát hru TH6 Svíčková. Svíčková je hra kdy jsme měli zapálené svíčky a navzájem jsme si je sfoukávali. Po svíčkové byl večerní nástup, kde se vyhlašovali táborové hry a potom byla večerka.
Zapsala Fiška - Rybka
Středa 1.7.
Ráno po budíčku byla rozcvička, po které jsme se šli vykoupat. Pak jsme se převlékli do suchého a šli na snídani. Za chvíli přijela Mirka s Vendy, protože nás dnes čekalo batikování. Po nástupu byla lítačka. Po lítačce jsme se převlékli z krojů a připravili jsme si bílá trička na batikování. Mirka nám řekla, že malí si tričko můžou zmuchlat a pak zavázat a Ti větší si mohli svázat tričko tak, aby se jim tam vytvořily kruhy, pruhy a různé čáry. Pak se tričko dalo do hrnce s vybranou barvou a začalo se vařit. Po uvaření jsme provázky přestříhali a tričko se vymáchalo v řece. Pak se tričko vymáchalo v lavoru s octem. Pak jsme ho dali usušit na šňůru. Po batikování jsme se šli vykoupat a byl oběd. Po poledním klidu, když uschla trička, jsme si vybrali šablonku, vzali si barvu a začali jsme kreslit na tričko. Když jsme to měli hotové, dali jsme trička uschnout. Mezi tím dělal Medvěd se Sopťou skokánek do vody, který jsme hned potom vyzkoušeli. Pak jsme šli do kempu, kde jsme hráli hru na Mc Donald, která se hraje tak, že když se řekne „pití“, tak jeden dělá kelímek a druhý dělá brčko, když se řekne „hranolky“ tak si lehneme na záda a dáme nohy nahoru, když se řekne „kečup“ tak se všichni rozplácnou na břicho, když se řekne „hamburger“ tak si všichni sednou na bobek a kdo je nejpomalejší, tak vypadává. Pak jsme hráli vybiku, při které nám spadl míč do řeky, a tak nám ho Raple chytila na kajaku. Večer byl nástup v batikovaných tričkách a po večerce jsme šli spát. .
Zapsala Karol
Čtvrtek 2.7.
Ráno dělal rozcvičku Sopťa, který nás pořádně prohnal, vykoupali jsme se hned u přívozu a běželi zpátky do tábora, abychom se převlékli do suchého. K snídani jsme měli rybu na chlebu, protože se službě nepovedla rybičková pomazánka. Po nástupu, na kterým jsme se dozvěděli, že se máme sbalit (pláštěnky, pití, sedm věcí) a zavést Medvěda s Raplí na místo, kde jsme dostali doporučený dopis od Sopti alias ´Mlaskajícího Toma´. Cestu jsme si zkrátili hrou, když se písklo na píšťalku jednou, měli jsme stát na pravý noze, když dvakrát, tak na levý, když se pískl akát, tak jsme si měli sednout na bobek, a národ, stát v pozoru čelem k Rapli.
Sopťa měl hru už připravenou, jmenovala se Žraloci, žraloci byli vedoucí a my byli rybáři, rybáři měli ulovit co nejvíce ryb (ryby byly papírky na stromech), ale za to nás neměl chytit žádný žralok Když nás chytil žralok, museli jsme mu odevzdat všechny naše chycené ryby a navíc nám ukousnul jednu končetinu. Když nám tedy sežral všechny čtyři končetiny, vypadli jsme ze hry. Hra se hrála v celku dlouho a žralokům už docházel dech, tak jsme si dali pauzu, po pauze se hra samozřejmě ještě dohrála.
Po hře jsme se přestěhovali do roklinky potoka, tam Sopťa natáhnul lano, jako lanovou lávku. Na ní jsme si měli vycvičit naše dovednosti, aby nás vzali na loď a věděli, že jsme zdatní piráti. Nejdřív se lezlo po družinách, dva byli na jedný straně a další zas na tý opačný, abychom jsme se cestou na druhou stranu křížili. Každá družina si vymyslila svou taktiku, nejrychlejší byla Kašpárkovců, kteří vlezli na provaz všichni, my jsme šli nejdřív dva a pak jsme nechala jít ostatní samotný. Potom byl závod jednotlivců, nejlepší čas byl asi 10 sekund. Dále jsme dali ještě po družinách, dokonce jsme i my tentokrát zkusili všichni najednou jako Kašpyho družina, ale nastal error a Ilča a já jsme popadaly dolů. Cestou nazpátek jsme to vzali roklinkou až k ústí potoka do Berounky. Tam jsme se napojili na cestu a šli kousek okolo řeky, potom jsme se napojili na šíleně zarostlou cestu, kde Betynka nebyla vůbec vidět, tu samozřejmě vybral Medvěd. Tak jsme se prohrabali zarostlou cestou, kde jsme málem pozapadli do řeky. Pak čekala cesta v lese, chvíli jsme šli při řece, a pak začali stoupat a STOUPAT. Nakonec jsme rozhodli, že vylezeme nahoru do Nadryb a sejdeme cestou k tábořišti, jinak bychom se odtamtud ani nedostali.
Když jsme přišli do tábora, ještě jsme museli chvíli počkat, protože Vlasta dělala ovocné knedlíky, a ty potřebují velkou přípravu. Mezitím jsme se tedy natáhli na louku a relaxovali, to přijel velkej Mour tranzitem . Pak už byl teda konečně ten oběd (ovocné knedlíky s třešněmi). Po krátkým odpoledním klidu jsme si zahráli Macdonalda a pak jěště na Poděsovo přání. Po chvíli začalo pršet, zadělali jsme stany, sundali věci ze šňůry a přesunuli se do jídelny. Tam jsme koukali na Piráty z Karibiku . K večeři jsme dostali, co kuchyně dala. Po nástupu byla večerka a pak jsme šli řezat špalky.
Zapsala Rosňa
Pátek 3.7.
Ráno jsme se probudili a šli jsme na rozcvičku. Po rozcvičce jsme si šli zaskákat do vody a po převlečení jsme šli na snídani. K snídani nám připravili kukuřičné lupínky s mlékem. Po snídani jsme si uklidili stany a šli na nástup, po kterém byla lítačka. Po lítačce byla dlouhá svačenice, protože byly dluhy i z minulých dní. Svačenicí odměněni byli všichni kromě Kašpyho. Dopoledne jsme zahájili spožusem, který vyhráli zase Pirates from Nairobi. Potom PFN a Smrtící hnáty dohrávali TH 9 Strážní koš. Principem této hry bylo popsání ostatním členům hotdogovač s koncem od kropáče nandaném na místě místo rohlíku. Ostatní přitom vytvářeli ohniště. Pak jsme se šli znova vycachtat do vody. Před obědem jsme odehráli TH 10 Domorodština. K obědu jsme měli zeleninový vývar s vejcem a čevapčiči s bramborami. Poté byl polední klid, při kterém Lída nakázala pidilidím spát a starším odpočívat v klidu. Před koncem poledního klidu začalo pršet. K svačině po poledním klidu byl chleba s budapešťskou pomazánkou omylem upravenou na sladko. Potom jsme kvůli dešti nemohli dodržet program, a hráli jsme TH 11 Rybolov. Nejdřív jsme si připravili klacky, Sopťa nám dal provázek, Medvěd háčky a my jsme z toho udělali prut na ryby. Připravili jsme vodu do lavoru a Sopťa přinesl ryby a my jsme začali podle věkových skupin lovit ryby. Byly dvě kola. Přitom přijížděli velkej Mour, Žabák, Vlčice, Kaštan, Jana, Lída, Vendy a Weberovi. Nakonec lovili Sopťa proti Medvědovi a proti Žabákovi. Po dokončení TH 11 Rybolov byla večeře. K večeři byla rýžová kaše s rozdrcenou čokoládou a rozpuštěným máslem. Po večeři jsme začali balit, protože jsme s Lídou měli jít na prohlídku okolí. Protože ale začalo pršet, nikam jsme nešli. Místo toho nám Medvěd pustil na notebooku Piráty z Karibiku 2. Potom byl nástup a večerka.
Nadatloval Kašpy
Sobota 4.7.
V sobotu ráno jsme vstali v osm hodin na budíček. Rozcvičku vedla Rybka. Když jsme se vrátili, tak jsme se převlíkli do suchýho a šli jsme snídat. Po snídani byl nástup a potom lítačka. Dostal jsem 6 bodů. Po lítačce začal dopolední program. Šli jsme hledat matriál na lodě, které jsme měli za úkol vytvořit do meziher. Materiál jsme šli hledat do rokliny. Když jsme se vraceli, chytil nás velkej slejvák. Vraceli jsme se přes pole. A když jsme došli do tábořiště, byl hned oběd. O poledním klidu jsme začali s výrobou lodí. Po poledním klidu byla svačina a potom nás Sopťa svolal a rozdělili jsme se na ty, co chtěli jít na vodu a na ty, co nechtějí. Lídě přijel Lukáš, a tak nám ukázal několik triků na vodě. Já jsem patřil do skupiny lenochů, takže jsem se koukal jen ze břehu. Cestou do tábora jsme jeli ve vleku. V tábořišti jsme čekali, až přijedou ostatní a mezitím jsme dovyráběli lodě nebo pracovali na techničákách. Když přijeli z vody, Lukáš nám ještě ukázal salto (loop) na lodi. Potom byla večeře. Po večeři nám Raple četla pohádky. Na nástupu Kaštan dal panu Mentlíkovi kroj jako dárek k narozeninám, bylo mu 70, a tak ho Kaštan jmenoval jako čestného člena oddílu. Večerka byla brzo, protože Medvěd a Žabák a pan Mentlík slavili narozeniny. Po večerce jsme šli spát.
Zapsal Kody
Neděle 5. 7.
Ráno jsme se probudili a dozvěděli jsme se, že nebude rozcvička, protože je neděle. K snídani nám babi udělala vánočky a kakao. Po snídani jsme si umyli hrnky a šli si uklidit do stanu. Potom byl nástup a po nástupu svačenice. Následovala TH Domorodí průvodci. Před obědem byla další TH Malování lodě. Potom byl oběd, ke kterému byly brambory s kuřecím masem a se zeleninou. Během poledního klidu proběhlo povinné mytí – očista dočista. Když jsme se umyli, šli jsme se ukázat do kiosku, aby věděli, jak umíme být čistý. Odpoledne jsme vyráběli strašidýlka, což byla další TH. Potom byla večeře. K večeři byly nudle s mákem. Mňam J . Po večeři jsme měli nástup a po nástupu večerka.
Pondělí 6.7.
Ráno byl budíček a pak byl za 5 minut nástup v plavkách a vodochodkách na rozcvičku. Po skončení rozcvičky jsme se šli k přívozu se vykoupat a pak jsme běželi do tábora, kde už byla přípravena snídaně. K snídani byl chleba s medem a pak byl nástup v krojích s lítačkou. Po nástupu jsme šli do kiosku, kde jsme čekali, až bude v táboře připravena další etapa táborovky. Po chvíli si nás zavolali Vlčice se Sopťou na TH Kotvení. Rozdali nám šátky, kterými jsme si zavázali oči, a dovedli nás k bráně, kde byl napnutý provázek s různými odbočkami po tábořišti. Postupně nám dávali ruku na provázek a měli zakotvit na jeho konci. Karol si při výkladu dávala nahoru šátek, a tak byla disknutá. Když jsme došli do konce a zapípali jsme na pípátko, Sopťa nám stopnul čas. Když skončilo kotvení, byl oběd a polední klid, při kterém jsme si dodělávali lodě. Po poledním klidu si nás Žabák zavolal na zdravovědu, kde nám říkal, co máme dělat, když jsme někde sami, abychom uměli někoho nebo sebe ošetřit. Pak Pidilidi museli ošetřovat drobná zranění a starším Žabák něco povídal dál. Po zdravovědě jsme ještě dokončovali lodě a před večeří bylo hodnocení vyrobených lodí, které jsme zkoušeli na vodě, jestli plavou. Po večeři byl večerní nástup a po večerce jsme šli spát.
Zapsal Davoš
Úterý 7.7.
Ráno se ozvalo „Sluníčko vylezlo nad hory, vylezte z pelechů potvory, sluníčko vysouší loužičky, vylezte z pelechů zrůdičky… !“ Tentokrát výjimečně bez plavek. Chvíli jsme si říkali, co se děje, že nebude po rozcvičce koupání, ale potom jsme to poznali. Rozcvička byla jako vždy, vedla ji Rosňa, ale byla krátká a bez koupání. Po příchodu z rozcvičky byla snídaně, ale já, Kody, a Mourek jsme ještě nemohli jíst, protože jsme drželi bobříka hladu a už jsme měli pořádný hlad. Hned po snídani byl nástup a tam jsme se dozvěděli, že půjdeme na výlet a co si máme zabalit. Hned po nástupu jsme si šli balit a já, Kody a Mourek jsme se šli ještě najíst. Měli jsme si zabalit věci na vodu a věci co jsme si brali s sebou na pěší část výletu. Lodě a věci na vodu nám odvezl Žabák autem do kempu u mostu v Dolanech. My jsme šli k přívozu, kterým nás převozník převezl na druhý břeh. Poté jsme se vydali proti proudu na křížek, ze kterého jsme se koukali na nějaké vodáky, kteří se cvakli ještě než vjeli na jez. Poté jsme sjeli po zadku dolů a šli jsme se podívat na naše staré tábořiště, na kterém jsme prožili také nejeden z hezkých táborů. Byla tam táborová hra vězni. Z tábořiště jsme šli k jezu. Tam jsme poslali Rosničku s nějakými vodáky zpátky do tábora, protože jí bylo špatně. Od jezu jsme šli do kopce do Sedlecka, kde jsme měli svačinu. Po svačině Pidilidi rozhodli, že půjdeme po červené turistické značce do Chrástu. Po cestě jsme chvíli hráli Bomba, Nálet, Povodeň, Medvěd. Po chvilce úporné cesty jsme došli do Chrástu. Tam jsme počkali na zastávce a Raple se Sopťou nám šli koupit nanuky. Vylízali jsme je a pokračovali po silnici až do kempu do Dolan. Tam nám jsme si každý něco koupili ve stánku a čekali na Žabáka, který nám přivezl svačinu, loďáky a Karol. Nasvačili jsme se, převlíkli a všichni vyjeli na vodu. Potom už jsme s trochou blbnutí a bez cvakanců dojeli až do tábora. V táboře jsme se převlíkli, uklidili lodě a věci na vodu a měli chvilinku čas na odpočinek. Poté byla večeře a po večeři nástup a večerka.
Zapsala Píďa
Středa 8.7.
Probudili jsme se a Sopťa zazvonil nástup na rozcvičku. Potom jsme odběhli na louku, kde jsme cvičili, vedl nás Poděs. Karolínce se udělalo špatně a musela zpátky do tábora. Potom co jsme odcvičili, všichni šli do vody a já jsem šel do tábora za Karol. Po rozcvičce jsme si uklízeli a za chvíli byla snídaně. Já jsem nemohl jíst, protože jsem držel bobříka hladu. Potom jsme myli nádobí a skoro jsme se nestihli převlíknout do kroje a uklidit si stany. Za chvilku byl nástup a potom lítačka. Po lítačce jsme hráli hru, ve které jsme chodili se svázanýma nohama a dělali jsme trakař. Následovala hra „Zimnice“, ve které jsme ošetřovali vedení. Potom byl oběd. Po obědě jsme umyli nádobí a byl polední klid. Po poledňáku jsme hráli hru „Průjmová epidemie“. Po hře jsme měli klid před večeří. Potom byla večeře a po večeři začalo pršet, a tak Sopťa svolal zpívanou do jídelny. Zpívali jsme hodně dlouho a hodně se mi to líbilo. Potom byl večerní nástup a večerka. A potom jsme šli spát.
Zapsal Rarach
Črtvrtek 9.7.
Ráno jsme se probudili Kaštaním obvyklým budíčkem. Když jsme se vyhrabali ze spacáku, běželi jsme na rozcvičku, kterou vedl Davoš. Po rozcvičce byla snídaně, ke které byl chleba s povidly. Když to všichni snědli, šli jsme si uklidit stany. Po úklidu byl nástup, na kterém jsme se dozvěděli program dne a pak následovala lítačka. Ta byla dost mizerná, protože Kaštan kontroloval ešusy. Po lítačce jsme si dělali barvami na sklo značky na ešusy, protože pršelo. Když přestalo pršet, šli jsme hrát TH Silverův papoušek, při které jsme měli od vedoucích schovaných na louce posbírat pírka ze Silverova papouška. Po hře jsme hledali vysílačku, kterou ztratila Vlčice – samozřejmě že marně. Potom byl oběd, měli jsme čočkovou polívku a střapačky. Při poledním klidu Ilča hledala slona u Kašpyho ve stanu. Dočkala se ho až po půl hodině. K svačině byl rohlík s nuttelou a jablkem. Po svačině si všichni udělali hole na barskedy. Pak Poděs s Kodym rozdělali oheň na Švédovy stoly. Přijeli Medvěd se Švédem. Švéd připravil Švédovy stoly a Poděs krájel okurku, která lítala všude okolo. Potom ji naskládal na plechový tác a Švéd už začal grilovat na ohni přivezené úhoře. Když jsme to všechno snědli, tak byl večerní nástup, a pak večerka, po které šli všichni do hajan.
Vymyslel Poděs
Pátek 10.7.
Ráno jsme se probudili jako vždycky na rozcvičku. Po rozcvičce byla snídaně, ke které byl chleba se salámem. Pak jsme měli trochu času na uklízení stanů. Za chvíli byl nástup a po něm jako vždy byla lítačka. Dopoledne jsme dělali po družinách oběd. Každá skupina vařila těstoviny s něčím jiným. My jsme měli těstoviny se sýrem a kečupem, protože Kašpy nechtěl nic lepšího vymýšlet. Po obědě byl polední klid, během kterého jsme si lepili své znaky na ešusy. Potom jsme hráli bola bola a barskedy. To nám zabralo celé odpoledne a šli jsme rovnou na večeři a na nástup. Pak byla ještě zpívaná a po večerce jsme šli spát.
Zapsal Ilič
Sobota 11.7.
Ráno jsme se probudili a jako normálně jsme šli na rozcvičku. Po rozcvičce byla snídaně, ke které byl corn flakesy s mlíkem. Po snídani se kormidelníci dozvěděli, že bude den naruby. Kormidelníci vymysleli program dne a byl nástup, na kterém stáli kormidelníci na místě vedení. Pak byla lítačka dospělých, ve které Sopťa dostal -12 bodů. Po lítačce jsme hráli hry se šátky. !!!Sopťa strašně zlobil!!! Nakonec jsme odešli do kiosku. Pak byl oběd, ke kterému jsme dostali file s bramborami. O poledním klidu kormidelníci vymysleli orienťák na odpoledne, který začal hned po zkáceném poledním klidu a svačině. Soutěžili dospělí s pidiliďma.
Raple a Ilič
Mourek sr., Davoš a Medvěd
Sopťa a Bertík
Jana, Bety a Vendy
Na startu všichni dostali mapy a po deseti minutách byli postupně vypouštěni na trasu. První stanoviště bylo na návsi v Nairobi, kde se u Raracha skládal rozstřihaný obrázek na čas. Další stanoviště bylo v hospodě v campu na Valentovském jezu, kde se u Poděse luštila šifra, ve které byl text, který si museli zapamatovat a říct ho v cíli (Šašek Saša sušil šusťáky). Na druhém břehu Berounky bylo třetí stanoviště pod vedením Mourka jr., kde se přecházelo na dvou papírech ze startu do cíle. U Kodyho, který byl u Korečnického mlýna, měli splnit házení tenisáků do kýble. Na křížku byla Ilča, ta měla stanoviště, kde se uzloval gordičák na čas. Poslední stanoviště na rozcestí cest ke Chlumu, Darový a přívozu, měla na starost Rosňa. Tak jsme mezi dva stromy natáhli síť, kterou bez dotyku a za nejlepší čas měli překonat. Poté Sopťa s Mourem vymysleli, že udělají prkno u od mola. Hned ho také vyzkoušeli. Když jsme už začali moc zlobit, ukončila Raple den naruby a šli jsme hrát hru, ve které měli všichni zavázaný oči, kromě jednoho, který boucháním do ešusu dovedl všechny ze svého družstva ke stěžni. Pak byla večeře, po které jsme šli hrát barskedy. Poté byl nástup, na kterém Rosňa vyhlásila výsledky orienťáku:
1. Mourek sr., Davoš a Medvěd
2. Jana, Bety a Vendy
3. Lída a Ilič
4. Sopťa a Bertík
Po nástupu se malí sešli u Jany a kormidelníci u Sopťi. Malí si dělali bobříka odvahy. Jediný Davoš ho nezvládl. Kormidelníci si splnili noční výsadek do Kormidelnické zkoušky. Sopťa běžel 6 km za 25 min. Ostatní nějak taky dorazili (Kašpy to šel nejdéle). Potom jsme ještě chvíli seděli v kiosku, a pak jsme šli spát.
Zapsal Kašpy
Neděle 12.7.
Hned po budíčku jsme šli na rozcvičku. K snídani bylo něco dobrého a potom byl dopolední program, ve kterém jsme se loučili s Vlastou a poslouchali jsme výklad o myslivectví s jejím spolubydlícím Pepíkem. Když Vlasta s Pepíkem odjeli, vyráběli jsme si až do oběda váčky z kůže. Po obědě jsme se v odpoledním programu šli umýt k vodopádu v Dírce. Tam někdo omylem rozkopl vosí hnízdo a všichni začali panikařit a utíkat. Raple mě strčila do řeky, kde jsem s ní čekal, až se mi ochladí štípance. Dostal jsme tři. Když jsme došli mezi ostatní, kteří také utekli, zjistili jsme, že štípance měl skoro každý. Od Dírky jsme se vrátili do tábora a šli jsme se koupat. Poštípaní dostali obklad z octa. Potom byla večeře. A po večeři byl nástup a po něm zpívaná s Hadem.
Zapsal Rarášek a trochu Mourek
Pondělí 13.7.
Ráno jsme se probudili a šli jsme na rozcvičku. Tu dnes vedl Bertík. Když jsme přiběhli z rozcvičky, byla hned příprava na snídani a snídaně, ke které byla namazaná vánočka s marmeládou. Po snídani jsme si šli uklízet do stanů a po úklidu byl nástup, na kterém jsme se dozvěděli program a jídelníček, který nám opět nic neříkal. Lítačka proběhla rychle a šli jsme se připravit na hru „Pro poklad!“ Při hře jsme museli běhat ze stanoviště na stanoviště, a když jsme neměli nějaké věci, museli jsme se vrátit do tábora. Potom byl oběd, měli jsme smažený květák. Při poledním klidu šla Raple a Hádě pro Světýlko a já jsem si chtěl koupit hranolky v kiosku. Jenže mi je potom všichni sežrali, protože Raple je dala všem ke svačině. Po svačině jsme šli na další hru do lesa, hráli jsme včeličky. Samozřejmě že jsme to projeli. Vraceli jsme se dost dlouho, protože zpátky s námi šli i Pidilidi a Davoš si nesl „otep“ dříví. Když jsme přišli do tábora, dostali jsme večeři, byla půlka Kašpárka. Takže párek. Nástup byl brzo, protože jsme byli unavený, a tak jsme šli i rychle spát.
Zapsal Poděs
Úterý 14.7.
Po budíčku a rozcvičce, na kterou se nám jako obvykle moc nechtělo, byla dobrá snídaně. Při lítačce nám admiralita provětrala kufry a ostatní zavazadla ve stanu. Někteří z nás si zase trochu zalítali. Výsledky najdete na netu v kolonce akce Tábor a přehled bodování.
Dneska nás čekala další etapa táborové hry „Za pokladem pirátů“. Admiralita nám vysvětlila pravidla, převlékli jsme se do vodáckého a vyrazili na trať. Jeden z družiny byl převozník a převezl dva členy (vysílače) na druhou stranu řeky, kde si přečetli šifru. Text převedli do morseovky a odvysílali rukama zbytku družiny zpět do tábora. Vysílači pokračovali pěšky až k brodu a přeplavali řeku na náš břeh. Když se v proudu trefili a přeplavali přímo do tábora, tak byl plný počet bodů, kdo zaparkoval trochu pod táborem nebo mu musela být hozena házečka, tomu se body odečítaly. Nikdo ale házečku nepotřeboval. Jsme to dobří plavci. Kdo vyluštil nepřesnou zprávu, tak také nedostal plný počet bodů. No jo, přesnost se vyplácí.
Po dobrém obědě, který jsme vytvořili s Hádětem, následoval polední klid, který jsme rádi využili. Odpoledne jsme se šli koupat – počasí nám přálo. Po koupání jsme se převlékli do suchého a plnili jsme si stezky. Plnění nám docela šlo. Alespoň se Medvěd tak tvářil. Potom jsme vzpomínali na Kaštana – co jeho noha.
Zapíše Rybka
Středa 15.7.
Ráno po budíčku jsme šli jako vždy na rozcvičku a pak hned byla snídaně. Po nástupu při lítačce do našeho stanu přišel na kontrolu Sopťa, který nám dokonce lezl pod postele, ale bylo mu to houby platné, protože stejně nic nenašel. U Rykky a Rosni prý takhle něco našel, tak bědoval, že u nás nic nebylo.Po lítačce odcházel Kody na plnění Tesáku samoty. Dopoledne s námi staršími Medvěd se Sopťou opakovali orientaci podle S-42, potom jsme to my kormidelníci vysvětlovali malým a plnili si tím bod do Kormidelnické zkoušky.
Po obědě jsme se šli koupat a přitom nastala bitva na rozbahněném táborovém náměstíčku. Protože jsme byli po bitvě celí od bahna, museli jsme se jít znovu vykoupat. Potom byla soutěž ve shazování se z Baraky, kdy jsme bojovali podle věkových skupin vždy dva proti sobě. Po téhle soutěži, kterou vyhodnocoval Medvěd, jsme si šli chvíli zahrát do kempu fotbal a po něm jsme šli zpátky do tábora, kde byla další etapa hry – uzlování, tuhle etapu jsme vyhráli my, smrtící Hnáty.
Po večerním nástupu jsme si všichni museli umýt nohy od bahna, což vymyslel Mour a dokonce nám i ohřál vodu na mytí. Když byli všichni umytí, byla večerka a šli jsme spát.
Zapsala Píďa
Čtvrtek 16.7.
Ráno po snídani jsme si sbalili saky paky (7 věcí, pití a pláštěnky) a šli jsme na něco na způsob orienťáku. Pidilidi šli ke Korečňáku, kde měli větší popis nalezení pokladu, to museli vyluštit v morseovce.
Převezli jsme se přes řeku a tam nás Sopťa po limitu pěti až deseti minut vypouštěl. Dal nám papír, kde bylo napsaný, kde jsou všechny stanoviště, na stanovištích byl vždycky Áčtyrkovej papír, kde byla napsaná nápověda nebo značka pro určení pokladu. Stanoviště byla rozmístěna až do Darové, v Kříší a ve Vranovic. My jsme se nejprve vydali na Chlum. Tam, na vrcholku kopce na stromě třešni byl papír se slovem AURUM (což je latinsky zlato, to by mi naše chemikářka dala, když sem nevěděla, co to je, rozsvítilo se mi až v Darový, kam jsme tedy vůbec nemuseli chodit, kdybychom to věděli). Pak jsme šli do Kříší na Baštu, tam byl klíč NA ZELENÉ TUR. ZNAČCE U KOREČNICKÉHO POTOKA. Ve Vranovicích u rybníka bylo 1KM OD STUPNA. V rybníku jsme si smočili čepice, protože začínal být vcelku pařák, cestou z Vranovic do Darový nám volal Mour a divil se, že jsme ještě nedorazili, že Kašpyho družina je už v táboře. Cestou do Darové jsme potkali Píďalovce, kteří byli splavený cestou do kopce (my jsme šli samozřejmě z kopce). V Darové jsme trošku zabloudili, a tak jsme se místního obyvatelstva zeptali, kudy tedy máme jít k přívozu, kde byl další klíč - tam byla nakreslená značka dolu (překřížená kladívka). Nazpátek do Nadryb jsme pokračovali po červené turistické značce, která vedla lesem. Když nám Mour volal, kde jsme, tak mu Ilča řekla, že někde v lese. To Mourovi bylo divný, jako kde jsme vzali les, ale nakonec nás pochopil. Takže místo pokladu bylo jasný - rybník na zelené turistické značce se jménem Zlatý důl. Cestou Poděs mlel, že jestli bude taková cesta i za tím pokladem, že se nám na to Zlatý jezero vykašle. Když jsme vyšli z červený cesty na cestu z Chlumu, byli jsme šťastni jako blechy. Nechali se převézt do tábora. Po chvilce byl oběd, a po poledňáku jsme šli stavět ohniště na slavnostní, závěrečný oheň. Vyházeli jsme všechny kameny od stromu, kam jsme je minulý rok naházeli. Nejdřív jsme postavili základ, Pidilidi naskládali mech a cestičky jsme udělali kamínky z kempu (a protože jsme si vzali kamínky, Poděs s Kašpym zadělávali díry na cestě k přívozu). Naskládali jsme do připraveného kruhu polena a našťouchali tam chrastí.
Pak jsme se byli vykoupat, na mém a Kašpím kajaku jsme se cvakali a u schůdků čekali házečkáři a házeli plaváčkům házečky. Pak jsme si ještě sjížděli na kajakách klouzačku, ale když jsme neměli šprajdu, stávaly se z našich kajaků ponorky. Dokonce i z Emilky byla ponorka, protože Sopťa vylizoval a ňáká dobrá duše ho cvakla, cvakat a krysit, toť kotvácký heslo.
Pak jsme byli zase převezeni na druhý břeh, měli jsme výsadek, a z výsadku jsme se měli dostat k místu pokladu. Všichni jsme čekali, že nás Mour vyhodí někde šíleně daleko, ale byli jsme vyhozeni všichni ve Stupně akorát každá družina na jiném místě. Když jsme vystoupili my, běželi jsme se zeptat ňákýho místního, kde to jsme. Ten pán na nás koukal jak péro z gauče, ale pak jsme se dozvěděli, že ve Stupně. Podle něho byl rybník někde za hřbitovem, tak jsme šli na hřbitov a cestou jsme potkali Kašpary. Pod hřbitovem jsme se napojili na zelenou turistickou cestu a když jsme vyšli do lesa, hned jsme viděli rybník. Pidilidi z morseovky vyluštili, že poklad má být u vykotlanýho pařezu, ano, ležel tam poslední dopis. Přečetli jsme ho a šupajdili k Valenťáku, kde na nás měl čekat Čert s jednou kanoí, na lodi jsme se museli dopravit do tábora. Cestou jsme brodili, a protože Bětku vždycky Poděs přenesl, řekla že to chce zkusit sama. Tak jí tam Poděs naskládal kameny, po kterých mohla přejít. Pak zapadl Bertík po kolena do bahna, ale jinak se nám cestou k Valenťáku nic nestalo.
U Valenťáku na nás čekal Čert s poslední lodí, a to s tetovačkou, která byla nad jezem. Tak jsme se dohodli, že ho s Poděsem sjedem, ale když jsme nalizovali, lítali jsme ze strany na stranu jak na horskej dráze, nakonec jsme hodili břehuláka. Poděs vylezl na břeh se slovy „Sjeď ten jez radši sama“. Pod jezem všichni PFN nahupkali do testovačky a jeli jsme až do tábora.
Mezitím přijelo vedení, Kaštan se Sokolí mámou a Žabáci. Dopřipravili jsme ohniště a po nástupu, kde Kaštan nestíhal doběhnout, než Sopťa napočítal do třinácti, tak po něm hodil berlu, jsme začali s obřadem. Slibující byl Davoš a Medvěd, já a Ilča jsme s nimi zapalovali oheň. Nejdřív jsme ale museli zapálit fagule, které vyráběl Soptík. Nakonec jsme je museli polít lampovým olejem, aby hořely. Po odslibování se začalo vyhodnocovat. Táborovku vyhráli Lumapo, pak se vyhodnocovalo celoroční bodování a všechno ostatní - bobříci, orlí péra atd. Pak už šli menší spát, my jsme ještě zpívali s Hadicí, ta už pak musela jet taky domů, tak jsme s Žabákem vyzkoušeli křesadlo. Nakonec jsme si s Ilčou a Kašparem ustlali pod širákem a... CHRRR...
Zapsala Rosňa
Pátek 17.7.
V pátek ráno Vlčice probudila Kodyho a Raráška o hodinu dříve, protože Kody šel plnit Tři bílé tesáky a to tesák cesty. Vlčice nám dala na cestu svačinu a polévku v pytlíku. Rozdělili jsme si to s Raráškem do batohů, přidali vodu, vařič a další věci na jednodenní výpravu. Potom jsme poprosili Vlčici, aby nás převezla na druhou stranu řeky a vydali jsme se cestou na Korečnický mlýn. Cestou jsme pozorovali stromy, kytky a zvířata. Na Korečňáku jsme si dali jogurt, aby se nám nerozmačkal. Dál jsme šli proti proudu Korečnického potoka a hledali potok, který teče z Kříší, abychom podle něho mohli dojít do stejnojmenné obce kde jsme se napojili na silnici a šli na Chlum, který je 429 m.n.m. Když jsme došli na vrchol a jen co jsme si sundali batohy a chtěli se svačit, navštívily nás a vlastně i vyhnaly vosy, a tak jsme šli zpět pod kopec k silnici. Tam jsem začal zakreslovat mapu a zvířata, rostliny a stromy, které jsme pozorovali cestou na Chlum. Pak jsme si v poledne s Raráškem uvařili polévku. A při volné chvíli jsme si prohlíželi knížku Kanoistika, kterou jsme dostali u závěrečného ohně. Pak jsme uklidili věci do báglů a šli zpět do tábora, kde jsme zavolali na Sopťu a poprosili ho,aby nás převezl zpět do tábora, kde jsme se zapojili do již probíhajícího úklidu tábořiště.
K večeru přijel i Méďa a hned nám šel pomáhat s ostatními rodiči bourat hangár. Pak jel Mour s pracovní četou na Korečnický mlýn pro zbytek věcí které jsme tam měli uložené z loňského tábora. Jel s nimi i Sopťa, který si půjčil v kiosku kolo a jel na něm sbírat papírky z poslední TH. Mezi tím jsem Medvědovi pomáhal sundávat plachty z kuchyně, aby nezmokly, protože se blížila bouřka. Klasik převezl pracovní četu z druhého břehu na kánoi, která byla pomáhat ve mlýně. Za chvilku začalo pršet tak byl jen rychlý nástup, kde jsme dostali od Vlčice letíčka a řekli jsme si, jak bude probíhat zítřejší bourání tábora. Po nástupu přijel úplně promočený Soptík na kole a Mour ho převezl do tábora z druhého břehu na kanoi. Po večerce jsme šli spát a vedení si ještě povídalo v jídelně, aby na ně nepršelo.
Zapsal Kody a Davoš
Sobota 18.7.
V sobotu ráno jsme se probudili do deštivého dne. K snídani byly buchty od maminek s čajem. Po snídani jsme si uklízeli věci ze stanu a nosili je do auta nebo do jídelny na hromadu. Pak Čert pomáhal s tyčí Mourovi otevřít zabouchnuté auto a po chvilce se jim to podařilo. Po otevření auta Čert nacouval s dlouhým vlekem, který měl půjčený z práce, na tábořiště a začali jsme bourat stany a podsady dávat rovnou na vlek. Mezi tím začali Pískle s Mourem bourat kamna a Vlčice, Vendy a Jana uklízet věci v kuchyni. Pořád hodně pršelo, a tak nás vedení zahnalo do jídelny, kde jsme hráli elektriku. Za chvilku Medvěd hlásil, že je poslední šance jít na záchod, který šli s Mourem rozebírat a zasypávat. Když přijel táta Sokolí mámy s Bohoušem, označili si kuchyňské kůly před bouráním, aby nám to šlo lépe příště postavit. Před kuchyní se tvořily stále větší louže, a tak v nich Medvěd myl podlážky od bahna. Pak odjela jedna pracovní skupina do nového skladu na Sulkově pomoci Čertovi a Žabákovi uložit naložené vleky s podsadami, podlážkami, stěžněm a jiným nákladem. Mezi tím už na tábořišti rozebrali jídelnu i kuchyň, ale problém byl vyjet s auty přes úplně rozbahněné náměstíčko. Nakonec se to všem povedlo, ale Medvěd si všiml, že jsme zapomněli tee-pee tyče nad kuchyní a tak jsme je nosili přes kemp na Čertův vlek. Medvěd, Žabák a Mour jeli ukládat zbytek věcí do skladu na Sulkově a Švéd, Sokolí Máma s ostatními jeli vykládat věci na klubovnu.
Zapsal Kody