Plavba po Ohři 7.-10.5.2009
Účastníci: Žabák, Vlčice, Kaštan, Sokolí máma, Míra, Mirka, Medvěd, Vendy, Mour, Lída, Martin, Jana, Pavel, Sylva, Sopťa, Kašpy, Píďa, Kody, Ilča, Rybka, Rarášek, Bertík, Davoš, Karol, Mour, Bětka, Bart, Bety a Adámek
Čtvrtek 7.5.2009
Sraz byl ve čtvrtek na klubovně v 16.30 hodin. Medvědi měli trošku zpoždění, protože si byl Medvěd vyzvednout Méďobus ze servisu a pak jel ještě rychle na technickou prohlídku. Začali jsme nakládat lodě a bedny s nádobím a jídlem. A pak jsme se rozdělili do aut, nastrkali krosny do kufrů. Po naložení jsme ještě jeli s Méďobusem do garáže pro Medvědí loď a vyrazili ke Globusu, kde jsme měli sraz se Žabákem a Mourem.
Do Sokolova jsme jeli přes Karlovy Vary, kde Medvěd dvakrát zastavil Žabáka, že jede blbě, ale nakonec se ukázalo, že všechny cesty vedou do kempu Šabina. Jedna přes Dasnice a jedna přes Hlavno. Cesta do kempu byla dle slov Moura dobrá tak na BVP (bojové vozidlo pěchoty), protože rozblácená cesta byla plná hlubokých děr s loužemi.
Po příjezdu jsme hned vyndali stany a začali je stavět, než padne tma.
Pak jsme šli na dřevo, ale nic jsme nemohli najít, protože mezi kempem a kolejemi byl močál. Tak jsme alespoň osekali větve jednoho padlého stromu. Pak začal Sopťa rozdělávat oheň, ale vůbec se nám to nedařilo. Když už to vypadalo, že oheň nerozděláme, tak přišli naši kamarádi z 39. a 93. oddílu skautek a skautů Brno – Tuřany. Ti když nás viděli při rozdělávání ohně, tak šli radši sami na dřevo. Za chvíli přinesli krásně suché dřevo z kopce nad tratí a Trezor pak v pohodě oheň rozdělal.
Když se oheň rozhořel, začali jsme opékat buřty po skupinkách od nejmenších a pak jsme šli po večerce spát. Dospělí ještě byli u ohně a čekali na bratra Radila, který měl na dálnici nehodu, a tak přijel později v noci náhradním autem.
Zapsal Kody
Pátek 8.5.2009
Ráno měli Brňáci trochu šok, protože poprvé po ránu uslyšeli Kaštanovo budíček. Poté byla rozcvička, kterou vedl Koperník. K snídani, která byla hned po rozcvičce, bylo bílé kafe nebo čaj a vánočka. Když jsme se najedli, jeli řidiči svézt auta se suchými věcmi na převlečení do tábořiště v Lokti a my jsme se zatím převlékli do věcí na vodu. Sopťa se převlékl rychleji a šel trénovat na peřejku pod bývalým jezem, které byla kousek nad tábořištěm. My jsme ho šli jistit házečkama z písčitého ostrůvku, na který jsme přeběhli ze břehu vodou. Pidilidi si na ostrůvku stavěli rybníčky.
Asi po hodině přijeli řidiči a byl rychlokurz z jízdy na lodi. Já se Sopťou jsme předváděli v testovačce na suchu různé záběry a Kaštan se Žabákem k tomu povídali. Po rychlokurzu jsme se rozdělili na posádky a rozebrali si lodě a vypluli jsme na Ohři. Já jsem jela s Mourkem a k našemu údivu nám to i šlo, i když Mourek je asi dvakrát tak těžší než já. Nejlíp se měl Kašpy, protože měl hezký dvoumotorák – Ilču a vždycky někoho malého, kteří se střídali. Brňáci jeli k našemu údivu spolu na plastech, měli Turisma a jediný Radil si troufnul na vratký banán. Po kousku cesty jsme dojeli k jezu pod Černým mlýnem, který jsme přenášeli a pod kterým se Radil poprvé cvakl, protože dali při výjezdu do proudu špatný náklon.
Po svačině v Sokolově nás čekal kamenitý jez, na kterém Kaštan spouštěl lodě po koňadře. Pak plavba rychle utekla až ke stupínku nad Loktem, kde se Radil opět cvakl. A aby toho nebylo málo, cvakli se pod ním i Mourci (Mour, Lída a Bětka). Protože pod stupněm byla pěkná peřej, zůstali jsme tady na svačinu a někteří odvážlivci šli do peřeje cvičit. Při nájezdech do peřeje se cvakl ještě jednou Radil a Žabák s Davošem udělali Titanick.
V Lokti nás čekal jez s rybí propustí do zatáčky, který všichni dali, a kamenný šoupák, kde někteří měli problém s vytočením doleva ze šutrů, na kterých někteří zaparkovali. Po dojezdu na loketské tábořiště jsme se převlékli do suchého a než přivezli řidiči zbytek aut, kreslili jsme pamětní lístečky, které jsme pak na konci plavby losovali a měli je na památku od ostatních.
Když řidiči přivezli auta, dali jsme se do vaření a stavby stanů a měli jsme to jen tak-tak, protože přišla bouřka a liják. Tak malí měli večerku a já s Ilčou, Rybkou, Kodym a Kašpym jsme si ještě chvíli povídali ve stanu, ale nakonec jsme taky museli jít spát.
Zapsal Píďa
Sobota 9.5.2009
V sobotu ráno jsme se probudili. Chtěli jsme ještě spát, ale už to nešlo, a tak jsme leželi až do budíčku. Kaštan zpíval: „vylezte potvůrky z pelechu“, tak jsme teda vylezli. Rozcvičku vedl Bárt, ale cviky vymejšlela spíš jeho máma.
K snídani byl chleba s marmeládou nebo oranžovou pomazánkou. Než jsme začali jíst, zpívali jsme: „Dobrou chuť, s dobrým jídlem roste chuť, dobré jídlo si tělo žádá. Jen si dej, nebuď na sebe tak zlej...“ a dál jsem to ňák zapomněl.
Po písničce jsme začali jíst.
Pak nastalo balení. Se stanem nám už to šlo líp než včera. Všechny věci, bedny, dříví, stany a spacáky jsme naložili do tranďáka a Mour s ním přejel do dalšího kempu, který se jmenoval Hubertus. Vlčice chtěla, abychom si vyčistili zuby, protože jsme si je včera večer nečistili, a byly tady umývárky.
Než se chlapi, co odváželi auta, vrátili, my, děti, jsme běžely do lesa. Tam jsme se hádaly, co si zahrajem, nakonec to vyhrála schovka. První pykala Ryba, počítala do třiceti, pak šla hledat. Našla asi 4 a pak jsem se vyřítil z úkrytu k pykole a zapykal jí. Pak pykal Kašpy, protože ho Rybka našla jako prvního. Chtěli jsme pak hrát ještě šiškovku, ale Jana zapískala „černý kondor“, a tak jsme běželi do tábora.
Oblíkli jsme se do vodáckého a nalodili se. Přibyl Pavel a Sylva, to jsou Bártovy rodiče. Měli zelenou nafukovací Pálavu.
Když se všichni nalodili, vyrazili jsme. První jel Žabák, poslední jako včera Klasik. První zastávka byla na Svatoškách, teda na Svatošských skalách, kde jsme svačili. K sváče byl rohlík, jablko, salám, sekaná a mazací sýr. Službu měla Bětka, Karolka a Rybka. Na Bětku vlezlo klíště, tak jí ho Mour vyndal. Jeli jsme dál.
Žabák vymyslel soutěž. Jmenovala se Točkolotoč. Loď se musí točit pořád dokola, dokud se neřekne „stop“. Nejvíc otoček udělala Rybka s Bětkou. Žabák vezl i míče a s těma jsme si zahráli vodní babu. Při ní se hází míč druhým do lodi, aby se dala baba. Žabák na testovačce jel ke Kaštanovi, aby mu dal babu, a jak se napřáhl, tak vypadl z lodi :o). Kaštan se smál, až zčervenal. Pak Soptidlo bojoval o míč s Klasikem a ten ho potopil. Nechtěl ho nechat vynořit a Sopťa ani nemohl, protože měl uvolněnou šprajdu, kterou mu povolil Žabák. Ale to nám přiznal až později.
Ve Varech jsme přenášeli Tuhnický jez, protože je nebezpečný. Utopilo se tam už hodně vodáků. O kousek dál jsme zastavili na soutoku Ohře a Rolavy pod mostem. A bylo Disko. Teda Disko sušenky. Trochu se vyměnily posádky.
V Karlových Varech to byl samej volej, tak jsme se už těšili do kempu, byli jsme upádlovaní. Dopluli jsme k úseku, kde byly obrovské balvany, některý byly vidět a některý ne.
Pavel a Sylva se ani jednou necvakli, šlo jim to.
Kemp Hubertus je na levým břehu a parkoviště na pravým, takže jsme museli převážet věci. Převozníky dělali Sopťa, Trezor, Piškot. Některý chlapi jeli pro auta.
Postavili jsme si stany a Bětka, Karol, Bárt a Bertík šli pro vodu. Dlouho se nevraceli, tak jim šel Soptík naproti. Začali jsme vařit rizoto. Naše žlutá skupina ohřála vodu, pak jsme krájeli cibuli, Kody nakrájel dvě a já jednu. Oboum nám slzely oči. Do vody jsme dali rejži, po 15 minutách jsme jí vyndali, Kašpy otvíral pytlíky a sypal rejži do misky. Já a Kody jsme zatím osmažili cibulku, po chvilce jsme přidali maso, pak jsme to smíchali s rejží, kukuřicí a hráškem. Rybka strouhala sýr. Docela se nám to povedlo. Nádobí myl Bertík a Bártík a já jsem oplachoval. Pak jsme až do večerky stavěli domečky v lese. Zazpívali jsme si na dobrou noc, Žabák všechny pochválil a šli jsme špinaví spát.
AUTOR: Mourek
Neděle 10.5.2009
V neděli ráno byly k snídani chleby s marmeládou a s nugetou a s paštikou. Protože měly maminky svátek, udělali chlapi rozcvičku pod vedením Žabáka. Potom se vydávala snídaně. Když jsme se najedli, popřáli jsme Karol k jejím zítřejším narozeninám, ke kterým dostala loďák.
Pak jsme se šli podívat na peřej Hubertus pod kempem, kde nám Klasik a Sopťa ukazovali přejezdy peřeje. Když jsme se oblékli do hydra, zkontroloval mám Žabák vesty, jestli jsou pevné, že prý se nám to bude dneska hodit. Po rozdělení do lodí jsme šli na vodu a začali jsme trénovat na peřeji Hubertus, ale bez maminek, které nás pozorovaly ze břehu. Při jednom přejezdu na Orinoku, kde jel Kaštan s Martinem a Bertíkem na porcelánu se stalo, že Kaštan i Martin se cvakli, ale Bertík zůstal dál v lodi a najednou koukal, že jede sám. Pak jsme se postupně cvakli skoro všichni.
Nakonec řekl Žabák, že se budeme učit dělat záchranu, a tak jsme splavávali peřej na vestách a ostatní nás lovili házečkou. A tak jsme si vyzkoušeli jak se plave v peřejnaté vodě a i jak se má házet s házečkou. Postupně jsme se chodili převlékat - ti kterým už byla zima. Dál si ostatní různě půjčovali lodě a zkoušeli zase přejezdy a nájezdy do proudu.
Pak už nás zavolali na svačinu, ke které jsme dojedli vše to, co zbylo. Mourek se snažil rozdělat oheň, ale nepovedlo se mu to, a tak ho zapálil Kašpy. Po svačině jsme si začali balit věci a stany. Když bylo vše sbaleno, vozili a nosili jsme věci k řece a převozníci je vozili na druhou stranu, kde jsme měli na parkovišti zaparkovaná auta.
Po naložení a rozdělení věcí do aut byl poslední nástup, kde bylo vyhodnocení akce a Vlčice nám rozdala poslední svačinu na cestu, ke které byly oplatky a jablko. Pak nám Žabák rozdal pamětní lístečky, které jsme nakreslili tak, aby měl každý lísteček od někoho jiného. Po Kotváckém pokřiku jsme nalezli do aut a byl odjezd.
Už po prvních pár kilometrech jsem křičel na Medvěda, že budu zvracet, ať zastaví, ale ten mi zase nezastavil, protože jsme jeli po dálnici v Karlových Varech. Zastavil mi až po sjezdu na Plzeň. Pak jsme museli stavět ještě několikrát, protože mě bylo pořád špatně. Než dojel Méďobus na klubovnu, vysadil mě Medvěd doma s Vendy. Na klubovně ostatní vyložili lodě a uklidili věci. Medvěd si stáhnul fotky od ostatních fotografů a pak šli domů.
Zapsal Davoš a nadatloval Medvěd
