Medvědí stezkou - 02.05.2009

Účastníci: Kaštan, Sokolí máma, Žabák, Vlčice, Medvěd, Vendy, Sylva, Píďa, Kody, Ilča, Ryba, Davoš, Karol, Bart a Bibi

V sobotu ráno jsme se sešli na benzínové stanici SHELL na konečné tramvaje č. 2. Hned co jsme dorazili, dobrzdil nový Kaštanbus a za chviličku i Žabáci. Než jsme se rozdělili do aut šla Jana domů pro telefon a za chviličku dorazila Ilča, ale bez Iliče, který dostal teplotu.
Když jsme byli všichni, jeli jsme přes Brdy do Příbrami. Cestou v novém Kaštanbusu testovaly Píďa s Ilčou, jak jdou sklápět sedačky a sobě i Medvědům je sklápěly, a tak jsme chvilku seděli a chvilku leželi. Před Příbramí Kaštan zahlédl světla od fotbalového stadionu Marila, a tak k němu odbočil a tam už byly šipky k startu závodu, který byl u dětského hřiště u lesoparku Litavka.
Po příjezdu jsme se šli zaregistrovat. První skupina byla Ryba a Bibi, která po dotazu jak se jmenuje řekla Bibi a na druhý dotaz na jméno řekla znova Bibi a až na třetí dotaz řekla svoje celé jméno a příjmení. Rybka a Bibi startovaly za III. Kategorii mladší žákyně. Druhá hlídka byla Píďa a Ilča, které startovaly za IV. kategorii starší žákyně. Další hlídka byla Davoš a Karol, kteří startovali za II. kategorii mladších žáků. Poslední hlídka byli Kody a Bart, kteří startovali za III. Kategorii mladších žáků. No a Kody zopakoval to samé, co Bibi, a tak se také hlásil opakovaně jako Kody.
Po registraci jsme se šli převléknout do sportovního a Kaštan, Jana, Medvěd a Žabák šli fotit a pomáhat na stanoviště.
Čekání na start jsme si krátili procházením přes točící se lano. Když jsme přišli na řadu, dělali jsme před startem dřepy a po startu běželi plnit úkoly. Napřed jsme si přečetli hádanku a odpověď jsme měli říct v cíli. Na prvním stanovišti byly hody šiškami do kachny. Druhý úkol byla síla, kde jsme ručkovali po laně. Třetí úkol byl smyslové vnímání, kde jsme měli říci se zavázanýma očima, co držíme za předmět. Čtvrtým úkolem byla součinnost, kde jsme měli svázanou nohu a ruku k druhému z dvojce a museli jsme jít určenou trasu. Na pátém stanovišti byla střelba ze vzduchovky, kde jsme potkali Medvěda se Žabákem, kteří také stříleli. Na šestém stanovišti byly uzly a měli jsme zavázat minimálně tři uzle, což pro nás byla hračka. Na sedmém stanovišti byl hod kládou na cíl. Na osmém úkolu byl Šošonský běh, kde jsme v běhu házeli šišky do kruhu. Na devátém stanovišti jsme zatloukali hřebík a řezali klacek pilou. Na desátém úkolu na nás čekala Lanová technika, kde jsme šli po laně a druhým napnutým lanem jsme se přidržovali, pak jsme přelézali kříž z lan, na kterém jsem uprostřed spadl a chtěl po zachránci znova nalézt. Pak jsme s Bartem stáli každý na jednom laně a drželi se za ramena a měli ujít co nejdál. Na jedenáctém stanovišti byla přírodověda, kde jsme odpovídali na otázky. Na úkolu jedenáct B byla topografie, kde jsme říkali značky z map. Na dvanáctém stanovišti byla orientace v terénu s odhadem vzdálenost. Na třináctém stanovišti byla mlha a tam jsme měli zavázané oči. Šli jsme po provázku a měli jsme po hmatu poznat různé předměty. Mně dělal největší problém hřeben, který doma Medvědi nepotřebují. Čtrnáctým úkolem byla zdravověda, kde jsme dlouho čekali a pak se nás ptali na různé otázky. Na patnáctém stanovišti byla střelba z luku na poli do Bizona, kde byli i Kaštan se Sokolí mámou. Šestnácté stanoviště byla překážková dráha. Sedmnácté stanoviště byla vlastivěda, kde jsme měli říci historický objekt v Příbrami a protože jsme z Plzně, tak nám dali náhradí otázku z Plzně. Na osmnáctém úkolu byla dopravní výchova, kde se nás ptali na značky. Devatenáctý úkol byl zapamatovat si slova, která jsme měli říci v cíli společně s odpovědí na hádanku.
Po skončení závodu jsme čekali na diplom a stejně jako bráchovi Davošovi nám spletli příjmení Fait. Davoš se jmenoval Fajt a já Fail. A tak nám napsali diplomy nové. Davoš s Karol skončili na 5. místě jako Pajdavý medvěd a my ostatní na 6. místě jako Spící medvěd. Pak jsme si šli opékat buřty a hrát různé hry. Skákali jsme v pytli, přetahovali se lanem, lezli po zavěšeném řebříku, sráželi plechovky, lovili ryby a běhali v pavučině.
Za chvilku přišel Kaštan se Sokolí mámou i s Atanou z kmenu Mohawků, se kterými jsme šli přes celé město Příbram do jejich klubovny. Cestou jsme jim pomáhali tlačit káru s Bizonem a ostatními věcmi ze závodu. Nejvíce se nám líbilo, když jsme se střídali o koloběžku. Když jsme šli kolem Hornického muzea Ševčínského dolu, kde jsme si prohlíželi různé důlní vagónky a vláčky, domluvila nám Bartovo mamina Sylva jízdu v důlním vláčku k dolu a zpět. Byl to pěknej rachot, ale moc se nám to líbilo. Pak jsme šli dál přes město až na klubovnu Mohawků, kde jsme se hned vrhli na dětské prolejzačky na krásné zahradě u klubovny a pak si šli prohlédnout jejich útulnou klubovnu s kronikami. Když si ještě dospělci povídali, lezli jsme ještě chvíli po stromech na zahradě. Na konci jsme udělali společné foto a pozvali Mohawky také k nám do Plzně.
Na zpáteční cestě zase Píďa s Ilčou testovaly sklápění sedaček a před Plzní jsme se stavěli na benzínce, kde jsme si koupili nanuky a zahráli hru na točenou od Vlčice. Po příjezdu do Plzně jsme se rozloučili a jeli domů.