Velká zelená voda - 09.-13.4.2009
Čtvrtek 9.4.2009
Ráno jsme se sešli v půl deváté na Hlavním vlakovém nádraží, odkud jsme měli jet vlakem směrem na Cheb do Pňovan. Jenže Hádě s Pidilidma a Rybou s Kodym vystoupili omylem o stanici dříve – v Pňovanech – zastávka. Dopadlo to tak proto, že jsme omylem začali vystupovat na druhou stranu do kolejiště, takže nás průvodčí neviděl. Když jsem byla na řadě já s Kodym, vlak se začal rozjíždět. Kody ještě vyskočil, ale já už jsem to nestihla. Ve vlaku jsem zůstala s Raplí, Kašpym, Ilčou, Poděsem a Rosničkou. Vystoupili jsme, jak jsme měli původně, v Pňovanech a čekali na Pidilidi. Během čekání jsme hráli na slepou bábu a na čerty.
Poděs si doma připravil směs koření a na výpravě je šňupal, ale potom celou cestu na chatu pčíkal. Když jsme hráli hry, volala Hádě a ptala se, kde jsme a kudy má jít. Jenže z Raple vylezlo jen to, že jsme na nádraží a že mají jít k nám. Nakonec jsme ale Pidilidem šli naproti. Když jsme se shledali, šli jsme na Kaštaní chatu už společně. Chvílemi jsme nevěděli, kudy jít, ale nakonec jsme cestu vždy našli.
Po příchodu na chatu už nás Kaštan netrpělivě čekal a podle jeho pokynů jsme se ubytovali. Po zabydlení jsme se všichni vydali na Beraní dvůr, kde mají krásné koníky a hříbátko. Když jsme stáli u ohrady a koníci k nám přišli, vyndala Hádě jablka a krmili jsme je. Než jsem se vraceli zpátky, zastavili jsme se na statku, kde nám Hádě koupila nanuky. Cestou zpět jsme se ještě pod Beránkem zastavili v lese a zahráli si „Včeličky“ a na schovku. Po návratu na chatu jsme se nasvačili a vydali se naproti Sokolí mámě, která přijela po práci vlakem. V půli cesty na nádraží jsme se zastavili u stráně, u které se cesta lomila do velké zatáčky a ve které byl rygol, do kterého jsme se schovali. Nasbírali jsme si velkou munici šišek a někteří se zamaskovali tak, že si dali na hlavu mech a vypadali jakoby měli kohouta
Když Sokolí máma vyšla ze zatáčky a kochala se krajinou, což dělá furt, začali jsme po ní házet šišky. Lekla se a potom jsme společně s ní šli do chaty, kde jsme uvařili večeři, ke které byl Kašpárek. Po večeři Rosnička rozdělala oheň do nováčkovky a Hádě vytáhla kytaru. Raple s Hádětem nás naučily kotváckou písničku a pak se asi do deseti hodin hrálo a zpívalo. Po večerce šli Pidilidi spát a starší odcházeli za nimi postupně.
Zapsala Píďa
Pátek 10.4.2009
Přes noc jsem já, Poděs a Kašpy spali venku. Zdaleka to nebyla tak obyčejná noc, svítil měsíc a cítila jsem silný zápach. Až ráno když jsme se probudili, jsem načapala Poděse, jak si vyndavá zpod mý karimatky jeho ponožky, a ke vší hrůze si je obul na nohy! Ve čtvrtek jsme slíbili Kaštanovi že já a Poděs uděláme snídani, jenomže Karol s Davošem a Rarachem dělali nahoře bordel, tak ji mazali oni, ještě že jsme dneska jeli na vodu, jinak by tu marmeládu ze sebe ani nesmyli. Po snídani jsme si připravili loďáky s věcmi na vodu a naložili je, pak jsme šli kousek pěšky, abychom nadběhli autům, která právě vyjížděla od chaty, ty nejmenší a nejlínější zasedli místa v autech a my museli jít kousek pěšky, než pro nás přijede Méďa, který jel ještě pro Kaštana, který mezitím nechal stát Dalmatina na konci naší plavby. V Ošelíně jsme se převlíkli do vodáckého a mohli vyrazit. Voda krásně tekla, takže jsme za chvíli byli fuč. Až za chatovou osadou za Milíkovským mostem začala voda volejovatět, tam na nás čekal jez, který jsme nesjížděli, protože se pod ním dělal válec jako v Hradišti. Nad jezem jsme si dali svačinu, k jídlu jsme měli chleba se salámem, po nasycení našich hladových břich jsme pokračovali dál, sem tam jsme propluli ňákou tu vlnku, všechny ostatní jezy byli šoupačky, ty jsme všechny sjeli. Taky jsme se stavěli na louce u chatový osady, kde jsme si zahráli ragby s házečkama. Když jsme dojeli do Stříbra, kde naše plavba končila, dostali jsme k svačině jablko a perník. Mezitím jel Méďa s Kaštanem pro auto do Ošelína, my jsme hráli s Raplí různé hry a někteří se cachtali ve vodě. Když přijeli, naložili jsme lodě a rozloučili se s Hádí, Raplí, Raráškem a Kašpárkem, kteří odjížděli na víkend domů. Když jsme přijeli na chatu, začali jsme hned vařit - měli jsme čínu. Večer, když už se stmívalo, jsme jeli na plavbu po přehradě, byli jsme se podívat na vodopádík a na bungr, dále jsme rozhodli, že se pojedem podívat na potopený bungr, který je vyznačený jejom tyčí, aby do něj nenaboural parník. Po cestě zpátky na chatu jsme potkali dynamit, museli jsme ale dávat pozor, abychom do něj nenabourali a nebouchl. Po plavbě jsme zazpívali večerku a hurá do hajan, a protože jsme byli všichni utahaný jako koťata, hned jsme usnuli... Chrrrr...
Zapsala Rosňa
Sobota 11.4.2009
V sobotu ráno jsme vstali a běželi na rozcvičku, kterou vedla Píďa. Potom nám Kaštan řekl dobrou zprávu, a to že nemusíme dělat snídani, že už ji s Medvědem
udělali. K snídani byla syslí pomazánka s čajem. Po snídani jsme umyli nádobí
a Kaštan nám řekl, že se bude hrát hra na kozu, vlka a zelí.
Nejprve jsme si rozdělili, kdo bude koza, vlk a zelí. Potom jsme měli chvíli čas na promyšlení, protože převozník mohl v lodi mít jen jednoho člověka, ale na břehu nemohl nechat vlka a kozu (vlk by kozu sežral) a kozu a zelí (koza by snědla zelí). Když jsme měli vše promyšleno, napsala jsme si semaforem větu: Převezl jsem kozu, vlka a zelí, kterou jsme po převezení celé družiny vyslat Kaštanovi. Žraloci a Rejnoci to zkazili hned na začátku, ale dostali ještě jednu šanci. Během závodu udělali Rosnička s Poděsem jeden cvakanec, když Poděs „vlk vegetarián“ vyskakoval z lodi, takže byli úplně mokří. Rybka, která jim šla na pomoc, nakonec zahučela do přehrady také, takže jsme se docela nasmáli. Nakonec vyhrály Kosatky, druzí byli Rejnoci a poslední Žraloci + Poděs.
Po hře jsme začali opět po družinách vařit oběd, ke kterému byla čína s rýží. To byla dobrota. Po obědě jsme umyli nádobí, kluci jely s Medvědem řezat proutky na pomlázky a holky začaly zdobit vajíčka. Zdobily je bavlnkou, kterou obmotávaly a lepily ji na ně. Když se kluci vrátili, byla svačina. Po svačině kluci začali plést pomlázky a holky dodělaly vajíčka a pak se k nim přidaly.
Mezitím Kaštan roztopil udírnu a dal tam kuřata k večeři, já jsem zatím rozdělala v ohništi oheň a všichni se šli obléct do věcí k ohni. Když byla kuřata hotová, sbalili jsme věci ke zdobení vajíček a šlo se večeřet. Po večeři jsme si ještě chvíli povídali a po zazpívání večerky šli spát.
Sepsala Ilča
Neděle 12.4.2009
Ráno nás probudil netradiční budíček a to Medvěd písničkou ze seriálu „Proč bychom se netopili“ Tak nějak málo tančím, protože Kaštan byl ještě v práci. K snídani byly Confleky s mlékem a pak jsme si měli rychle zabalit věci na vodu a dát je do loďáků. Ty jsme dali do Švédobusu a šli jsme k přehradě, kde byly přivázané lodě, a po posádkách, které se dohodly při včerejším ohni jsme vypluli na pláž u Vranova. Tam jeli s auty Medvěd, Švéd a Žabák. Po příjezdu na pláž jsme lodě odnesli k silnici, a když přijel Žabák s vlekem, Medvěd zjistil, že někde ztratil Turismo, a tak ho jel se Švédem hledat. My zatím naložili lodě na vlek a pak čekali na Méďobus, který přijel za chviličku i s Turismem na střeše. Žabák ho ztratil kousek za Kaštanovo chatou před železničním viaduktem.
Pak jsme všichni jeli do Kočova, kde začínala naše dnešní plavba. Při příjezdu na louku jsme zastavili hned vedle jiných vodáků a začali se převlékat. Pak nám Žabák určil pořadí lodí a dali jsme si před odjezdem k sváče banán. Šlupky od banánů jsme dali do sáčku, ale Vendy, která svážela Méďobus do Ošelína, ho tam zapomněla.
Hned na začátku plavby byla řeka přehrazena železem, a tak jsme ho přelézali a Medvěd s Žabákem loď podstrkovali pod ním. Pak jsme sjížděli provalený jez, pod kterým dospěláci vylévali vodu z lodí. Pak Poděs s Rosňou objevili chlupatý kámen a za chvíli jsme přijeli k železničním mostům s různými stupni a jezíky, které jsme všechny sjížděli až na jeden, který jsme přenesli.
U Pavlovic nám zamávala Vendy, která se přišla podívat, jak sjedeme Pavlovické peřeje, ale bylo málo vody, a tak to byla spíš šutrovačka. Na louce pod jezem u Černého mlýna jsme si dali sváču, ke které byl chleba s paštikou. Hned na začátku hodil Žabák do vody Kodyho, který mu řekl, že se má chovat jako Kotvák. No a netrvalo dlouho a koupal se i Poděs, Píďa, já a Karol, která nakonec utekla. Pak jsme jeli dál a po dalších železničních mostech už byl za chviličku Ošelín, kde nás už vyhlížela Vendy. Než řidiči svezli auta, měli jsme vytřít lodě, ale protože jsme měli jen jednu houbu, tak jsme to nestihli a nestihli jsme se ani vykoupat v řece. Pak nám dala Sokolí máma tatranku a jeli jsme zpět ke Kaštanovi na chatu.
Když jsme přijeli na chatu, dozvěděli jsme se, že Kaštan musí znovu do práce, a tak byl dnešní slibový oheň zrušený. Dali jsme si věci ještě na chvilku sušit a začali dělat večeří, ke které byly těstoviny na sladko. Také jsme dělali Egypťany. Udělali jsme řetěz a podávali jsme si kameny, aby je Kaštanovi nezaplavila voda. Pak Ilča a Poděs rozdělali oheň u kterého předali přání a žabáka Žabákovi k svátku. Pak jsme u ohně zpívali písničky a po večerce šli spát.
Zapsal Medvěd za diktování Davoše
Pondělí 13.4.2009
Ráno jsme se probudili venku, protože jsme spali pod širákem, tedy mimo Pidilidí, kteří spali v chatě. Hned jak jsme vylezli ze spacáků, šel jsem s Poděsem pro pomlázky a šupali jsme holky, které jsme při tom zahnali do lesa. Hned jak měli Pidilidi budíček, tak začala hra na hledání Velikonočních zajíčků. K snídani byla vánočka s nutelou a velikonoční beránek s kakaem. Po snídani jsme šli všichni šupat do chatové osady. U jedné chaty si nám pán stěžoval, že mu nějaké tři lodě ořezali vrbičku, kterou před rokem zasasadil a Bart mu řek, že jsme to asi byli my, a tak nám za to dal 50,-Kč na vlak. Pak jsme dál obcházeli různé chaty a dostávali za vyšupání různé čokolády a bonbóny. U poslední chaty nic neměli, a tak nám dali 300,- Kč. Po koledě jsme si sladkosti spravedlivě rozdělili a peníze nechali oddílu.
Pak následovalo velké balení. Ti co spali venku si vynesli věci ven a balili se na karimatkách a Pidilidi se balili na půdě. Pak jsme si vařili oběd a po uklizení družinových beden dávali věci do auta. V půl čtvrté jsme odjeli na klubovnu, kde už čekali rodiče. Uklidili jsme lodě a ostatní oddílové věci a Medvěd si hned začal stahovat fotky do notebooku. Pak Kaštan ukazoval suprácké oddílové montérky a rozdával zbytky nesněděného jídla. Zatím co si dospělci povídali, my jsme jezdili na Poděsovo skateboardu. A když se o něj Pidilidi přetahovali, tak Ilič upadl do prachu. Pak jsme jeli domů.
Zapsal Kody
