Otava - 05.04.2009 Účastníci: Kaštan, Jana, Píďa, Rosnička, Žabák, Karolínka, Vlčice, Rybka, Raple Vyrazili jsme směrem na Sušici. Žabí auto řídila Raple, ale i tak jsme měli slušnou rychlost. Možná větší než jezdí Žabák. Za Sušicí jsme se dívali na lesní jezík, který pojedeme, a lezli jsme po padlém stromu porostlém mechem. Hvězdička vylezla až nahoru. Dorazili jsme do kempu Radešov, kde jsme potkali odjíždějící Čertí Dukato i s Pískletem a jejich kamarády. Převlíkli jsme se do gumy a první jízdu dělala Lída řidiče a fotografa. Vyrazili jsme na úsek Radešov – kemp Annín v posádkách Kaštan-Jana, Píďa-Rybka, Žabák-Hvězdička, Rosnička a Vlčice na kajakách. Plavba ubíhala dobře, ve velkých vlnách jsme s Píďou měly z vody trochu strach, ale zvládly jsme to. Dokonce jsem s Píďalou daly jeden povedenej traverz od jednoho břehu ke druhému. Do Annína jsme dorazili všichni v pořádku a bez cvakance. V Anníně jsme rychle naházeli věci do vleku (i Rapli a Rosňu), zbylé děti byly nacpané v kufru „policejního“ auta. Druhá jízda zase začínala v Radešově, to už jela s náma i Raple. Když se oblíkala do vodáckého, Kaštan se Žabákem jeli převézt auto. Na druhou jízdu jsme se s Píďalou prohodily na kormidle. Šlo nám to dobře, dokonce bychom si daly i třetí jízdu. Některé vlny nám šly až do obličeje a člověk si připadal jak na katapultu. Když jsme dojeli druhou jízdu šťastně zas do Annína, tak jsme se rozhodli, že třetí jízda bude horní úsek – Čeňkárna na raftu. Žabákovo auto jsme převezli do Rejštejna (v tomhle městě se natáčela pohádka Hurá na medvěda). A Dalmatinem jsme se vyvezli na Čeňkovu pilu. Mysleli jsme si, že bude potřeba shánět nějaký foukače raftu, ale makali jsme všichni. Když jsme nesli raft z parkoviště na vodu, tak jsme pod náhonem viděli ledový hrad. A hned jsme se u něho vyfotili. Asi to bude pěkný pamětní lístek. Posádky byly: raft – Žabák, Hvězdička, Rybka, Píďa, Rosňa a Vlčice. Na Barace jel Kaštan a Sokolí máma. Na kajaku jela Raple. První jel kajak, pak Baraka a poslední raft. Někdy jsme pořadí promíchali. V jednom místě Žabák nasměroval raft na kámen, na který jsme se napíchli, a začala se nám hrnout voda do raftu. Raft byl plnej vody a Hvězdičku voda nadzvedla a vylila jí z raftu. Spustila jsem poplach a Žabák mě chytil a šoupnul zpátky do raftu. Pak za mnou vrátil ještě loďák a házečku, která taky plavala vedle. Pak jsme pokračovali dál a pořád byly velké vlny, které nám šplouchaly až do ksichtu. Cestou se ještě prohodili háčci a dopředu šly Píďa a Rybka, aby z vln taky něco měly. Zastavili jsme pod peřejí Rotaflex a fotili jsme se na sněhu. Hvězdička se klouzala a Žabák se koupal. Cestou se dokonce zablesklo a byl i hrom. Ale víc bouřka nepřišla. Konečně jsme dorazili do Rejštejna, převlékli jsme se do suchého a nadlábli se. Hvězdička foťákem fotila úplně všechno a všechny. Podařilo se nám taky vyfotit vodáky, co dávají lodě na střechu pádlama. Cestou jsme se zastavili u benzínky v Sušici, koupili jsme si dobroty a frčeli domů. Karol pořád fotila. Foťák byl nádherně zaplácanej od cukrové vaty, kterou si koupila v Sušici. Hlavně že nebyla na sedadle. U klubovny byla legrace, Kaštan se rozhodl, že nacouvá vlekem až ke klubovně. S autem to nešlo moc daleko a tak jsme ke klubovně tlačili jenom vlek. Žabák se držel oje tak dobře, že když vlek vjel do díry tak se oj vymrštila a bacila ho do – víte kam. Při vyjíždění z roští ještě Kaštan stačil natrhnout ventílek od Dalmatina a tak musel ještě měnit kolo. Pak už jsme jeli domů. Móóóóóóóc se nám to líbilo.
  |