Jarní prázdniny v Kovářově u Lipna 7.-14.3.2009

Účastníci: Kaštan, Jana, Medvěd, Vendy, Žabák, Vlčice, Švéd, Píďa, Kody, Davoš, Rybka, Karol a Poděs

Sobota 7.3.2009

V sobotu ráno měli řidiči sraz u Zelené hory na začátku obce Nepomuk. Když jsme tam přijeli, Kaštan už tam čekal a za chviličku dorazil i Švéd s Žabákama. Dál jsme jeli společně a ve Strakonicích jsme zastavili v Kauflandu na nákup. Nakoupit jsme šli všichni a Žabáci zatím sháněli impregraci na boty. Při nakládání nákupu do Kaštanova auta se protrhl cukr a vysypal se Kaštanovi do auta. Pak jsme jeli za Kaštanem, který šlápnul na plyn a už to utíkalo. Za námi jel Švéd. Za Vimperskými serpentinami se mi udělalo z rychlé jízdy špatně a před Lipnem jsem už to nevydržel a poblil jsem se. Medvěd říkal, že zastavit nemůže, a okno mě taky stáhnout nechtěl, aby mu to zase nenamrzlo na autě a Švédovi na skle. Pak už byla odbočka Kovářov, a tak jsme zkoušeli cesty při hledání chalupy.

Před chalupou bylo veliké bláto, a tak jsme postupně nacouvali k chatě, abychom mohli vyložit věci do chalupy. Napřed jel Švéd a hned zapadl, a tak jsme ho tlačili, až na Kodyho lítalo bláto od kola. V chalupě jsme si rozebrali pokoje a pak se začali vybalovat. Před večeří jsme šli stavět sněhuláky, Radyni a kotvu ze sněhu. Chlapské vedení šlo do kotelny zatopit a naštípat dříví na večer. Holky zatím připravovaly večeři, před kterou jsme si zazpíval písničku „Dobrou chuť“. K večeři jsme měli pečené maso s chlebem. Po večeři bylo vyhodnocení sněhových staveb a pak jsme šli hrát hru „CARCASSONNE“. Po skončení hry jsme zazpívali večerku a šli jsme spát.

Zapsal Davoš

Neděle 8.3.2009
Ráno jsme vstali a po čištění zubů jsme šli na snídani. K snídani byly housky se sýrovou pomazánkou. Pak si dalo ještě vedení kafe a my se zatím převlékali do lyžařského. Po naložení Méďobusu lyžemi a doplnění Švédobusu o sedmou sedačku jsme mohli vyrazit do Ski areálu Kramolín. Před Kramolínem nás potěšilo, že tam mají kruhový objezd, a jak je Kováckým zvykem, objeli jsme ho dvakrát. Pak jsme hledali dobré místo na parkovišti.

Po přezutí do přezkáčů jsme si šli koupit pernamentky. Švédovi je prodali za špatnou cenu bez slevy, a tak je musel dvakrát reklamovat, než mu je prodali správně, ostatní na něj zatím čekali. Mezitím si půjčili Kaštan a Vlčice, kteří byli na běžkách, od Vendy s Janou pernamentky a jeli s námi čtyřsedačkovou lanovkou na kopec, aby nemuseli pěšky.

První jízdu jsme jeli pro ostatní dolů ke kasám, potom jsme jeli projet všechny sjezdovky z druhé strany kopce a jezdili tam uprostřed sjezdovek přes skokánky. Nejvíc se nám zalíbila Promenádní sjezdovka, kde jsme si zkoušeli slalom a pak i na čas, ale začali uklízet trať, a tak jsme jeli další jízdu znova na čas, ale bez slalomových tyčí. Byli jsme rozděleni do několika skupin a měli jsme sraz 13h u restaurace.

Při poslední jízdě před obědem se Medvědovi utrhla pernamentka na sedačkovce, a tak jí místo oběda hledal a jezdil nahoru a dolů při hledání s pernamentkou Vendy. Nakonec jí úspěšně našel a přišel za námi do hospody, dorazili tam i Kaštan s Vlčicí. My jsme se šli potom koulovat k sjezdovce a Davoš potom v přezkáčích uklouzl a rozseknul si ret před hospodou. Pak jsme šli dolyžovat pernamentky do 16h a na závěr sjeli Kaštan i Vlčice Jezerní sjezdovku k parkovišti. Po přezutí a naložení lyží jsme jeli zpět na chalupu.

Tam jsme se převlékli a šli jsme ohřát večeři, ke které bylo kuře na paprice s knedlíkem. Po večeři jsme umyli nádobí a šli hrát až do večerky „CARCASSONNE.

Zapsal Kody

Pondělí 9.3.2009
Když jsme se vzbudily, šly jsme s Píďalou dělat snídani,ke které byla vánočka s máslem a marmeládou. Po umytí nádobí jsme se rozdělili do dvou skupin, já jsem s Karol, Davošem, Kaštanem a Janou jela na běžky. Autem jsme vyjeli na parkoviště u začátku běžeckých stop a namazali běžky a vyrazili na cestu. Hned na začátku jsme jeli kousek z kopce, to bylo na běžkách nejlepší. Po chvíli jsme přijeli k turistickému přístřešku a od něj jeli ještě kus do kopce. Na kopci jsme zjistili, že už je hodně hodin, tak jsme sjeli zpátky a vrátili se k autu. Dojeli jsme na parkoviště pod sjezdovky, kde jsme se nasvačili a přezuli do přezkáčů. S Medvědem jsme vyjeli lanovkou nahoru a jezdili s ním „hada“. Když nám to šlo dobře, jezdili jsme hada taky mezi skokánky a kus také lesem. Karol i Davošovi to docela šlo dobře, akorát u vleku se vždycky rozmázli. Taky jsme se učili jezdit pozadu a Davoš přitom sjel pozadu i skokánek. Když přestala lanovka jezdit, sešli jsme se s druhou skupinou a šli na parkoviště.

Po příjezdu na chatu jsem si dali sušit mokré věci a šli jsme dělat večeři, ke které byly kolínka s rajskou, kterou přivezla Vendy. Po večeři jsme se koukali na televizi na „Proč bychom se netopili“, byla přitom velká sranda. Po filmu byla večerka a šli jsme spát.

Zapsala Rybka

Když jsme se rozdělili na běžkařskou a sjezdařskou skupinu, dojeli jsme s Medvědem na parkoviště pod sjezdovkami. Přezuli jsme se do přezkám vyjeli jsme lanovkou na vrchol a odtud jsme jeli na naši oblíbenou sjezdovku, kde jsou velké skokánky. Celé dopoledne jsme tady jezdili a zkoušeli skákat, já jsem jednou letěl skoro dva a půl metru. Kody pak jel v mých stopách a rozbil si čenich stejně jako já. Takto jsme jezdili až do dvanácti hodin, kdy jsme měli na parkovišti sraz s běžkaři.

Tady jsme se nasvačili, převlékli do běžkařského a vydali se s Kaštanem na dvanáctikilometrový okruh. Než jsme se dostali na okruh, museli jsme vylézt nahoru po sjezdovce. Sníh nahoře byl hodně lepivý, bylo kolem nuly, takže nám běžky moc nejely. Nejdříve jsme šli na Alpskou vyhlídku, kde je vysílač, kam jsme se vyškrábali s velkou námahou, ale odměnou nám byl dlouhý sjezd. Asi v půlce toho sjezdu byla studánky, kde jsme se nasvačili. Sjeli jsme až kousek nad Frymburk, odkud jsme museli zase stoupat. Cestou jsme dělali otisky obličejů do sněhu a anděly. Kolem čtvrté hodiny jsme dojeli ke sjezdovce, kde nás čekala velká legrace při jejím sjíždění na běžkách. Sjezdovku jsme si s  Píďou sjeli ve vajíčku, ostatní dojeli kromě Kaštana kus po nás. Za chvilku přijel Medvěd s ostatními a jeli jsem k autům a domů.

Zapsal Poděs

Úterý 9.3.2009
Ráno po snídani jsme se oblékli na běžky a vstali si sebou plavky do bazénu. Od chaty nemohl Medvěd vyjet a tak musel odhrabávat kola. Kaštan na něj čekal na cestě v kopci a když ho Medvěd dojel tak už se také nemohl rozjet. Medvěd šel Kaštanovi zatlačit a pak zcouval na vedlejší silnici, která byla pod kopcem roztátá a tak pak už vyjel v pohodě.
Autama jsme jeli na lesní parkoviště nad Slupečnou, kam ale Medvěd nevyjel, protože na cestě do kopce byla ledovka, a tak musel nandat řetězy. Mezitím mu Kaštan na parkovišti vyjel místo ve sněhu na parkování.

Než jsme vyrazili na dnešní běžeckou trasu, Kaštan nám vysvětloval, jak se mažou běžky a namazal nám je. Pak jsme si obuli běžky a vyrazili jsme k závoře, kterou jsme podlézali a Medvěd nás při tom fotil. Když jsme dojeli na první křižovatku, Kaštan nám domazal na lyže měkčí vosk, aby se nám lépe jelo, protože všem to podkluzovalo. My jsme ho zato hodili do závěje a zkoulovali. Pak jsme skákali a dělali kotrmelce a přemety v hlubokém sněhu. Když jsme se dost vyřádili, jeli jsme dál do kopce, na kterém jsme jezdili na lyžích z prudké stráňky, pod kterou se po sjezdu všichni váleli. Dál jsme dojeli na další křižovatku a jeli zase do kopce na Alpskou vyhlídku. Cestou jsem upadla a přitom se mi ulomila špička na botě. Dál jsem tedy musela jít pěšky a Kaštan mi vzal lyže na kopec, kde byla křižovatka u vysílače, která se jmenovala „Velká louže“. Tam mezi tím ostatní postavili hrad ze sněhu. Pak už byla cesta z kopce, a tak mě vzal Kaštan na záda a Medvěd mě vzal lyže a hůlky. Na Kaštanovo zádech jsem dojela až zpátky na parkoviště, kde jsme uklidili lyže do auta, přezuli se do bot a snědli svačinu.

Potom jsme jeli do obchodu nakoupit jídlo a děti si tam kupovaly sladkosti. Od obchodu jsme přejeli k bazénu a šli do infocentra, kde jsme si koupili pohledy a turistickou známku a vzali nějaké letáčky. Před vstupem do šaten bazénu byla prolézačka a horolezecká stěna, a tak jsme to hned vyzkoušeli.
Po převlečení do plavek jsme šli do bazénu, kde měli klouzačku a jiné vodní radovánky. Na klouzačku jsem se napřed bála, ale ostatní mě pomohli a Vendy s Janou mě chytaly pod klouzačkou. Pak jsem se přestala bát a chytaly mě i děti. Při odchodu z bazénu si Kaštan vzpomněl, že tam nechal doklady, a tak se pro ně vrátil. Naštěstí je měla paní schované u kasy.

Po příjezdu na chalupu holky začaly připravovat večeři, Kaštan zatopil v kotli, Medvěd sekal dřevo a kluci odhazovali sníh z cesty k chatě. K večeři byla gulášová polévka a sekaná s bramborovou kaší. Po večeři bylo vyhodnocení dne a Jana rozdávala sladkosti za odměnu. Pak jsme každý malovali obrázek z toho co se nám nejvíce líbilo. Večer jsem s Medvědem psala kroniku a po večerce jsme šli spát.

Zapsala Karol

Středa 11.3.2009
Ráno jsem s Rybou vstala dřív a vařily jsme snídani. Po snídani jsme se dozvěděli, že pojedeme na sjezdovky do Ski areálu Kramolín. Nakonec se nám povedlo přesvědčit Kaštana, aby jel na sjezdovky s námi. Dojeli jsme na parkoviště pod sjezdovkou a Kaštan okamžitě strnul, protože věděl, že už jde do tuhého. Potom se Kaštan vymlouval na to, že si neumí zapnout boty a nemůže najít lyže s hůlkama. Tak jsme ho nakonec museli i obout a zapnout mu přeskáče. Nakonec jsme šli všichni koupit lístky na lanovku, a když se Medvědovi povedlo zapnout Kaštanovi přeskáče do lyží, vyrazili jsme na sedačkovou lanovku. Když jsme dojeli na kopec, porosil Medvěd nějakého pána, aby nám udělal skupinové foto.

Domluvili jsme se, že dnes dopoledne povedu lyžařský výcvik pro splnění bodu do odbornosti lyžař. Nejdřív jsme dělali rozcvičku na lyžích a pak jsme se zdokonalovali v zastavování lyží po sjezdu. Všichni zastavili dobře, až na Kaštana, který nás zase dobře pobavil svým elegantním pádem. Dál jsme pilovali obloučky se správným držením těla, vajíčko a jízdu na malých boulích. Asi po dvou hodinách tréninku jsme dojeli k hospodě na vrcholu dvou sedaček a Jana s Vendy jely do auta pro svačinu. My jsme zatím jezdili červené sjezdovky pod vedením Medvěda. Pak jsme se potkali zase u hospody na vrcholu a tam jsme snědli sváču. Po svačině si převzal výcvik Poděs a učil nás skákat na skokáncích. Kaštan první skok neustál a spad na zadek a pak udělal kotrmelec. Při poslední jízdě jsme si sjeli jeden velký nájezd v Snowparku a jeli jsme rovnou na lanovku, která nás vyvezla na vrchol. Dolů k parkovišti jsme jeli, jak kdo chtěl, ale hlavně jsme jezdili pozadu a Kody zacouval do pangejtu, kde zaparkoval. Když jsme se přezuli a naložili lyže do Méďobusu, vyjeli jsme a po cestě jsme se zastavili v obchodu COOP pro pečivo a Poděs s Rybkou si kupovali sladkosti.

Po příjezdu na chatu jsme se převlékli a šli jsme pracovat. Kaštan šel do kotelny, Medvěd na cestu, kluci do kuchyně a holky měly volno. K večeři byla čočková polévka a mezi večeřema jsem psala kroniku.

Zapsala Píďa

Čtvrtek 12.3.2009

Ráno po snídani jsme jeli do Ski areálu Kramolín, kde jsme pokračovali v lyžařském výcviku, který vedla Píďa. Učila nás obloučky, jízdu ve vajíčku a správné držení těla při jízdě ze svahu na Promenádní sjezdovce. To všechno jsme potřebovali také do plnění odborky Sportovec. Při jedné jízdě na lanovce jsme viděli, jak jedna lyžařská škola dělá s dětmi při sjezdu vláček, a tak Kotva nemohla být pozadu a zkoušeli jsme to taky. Napřed jsme dělali vláček všichni, lokomotivu dělal Medvěd a další vagónky seřazené podle velikosti byly spojené hůlkami. Po rozjetí vlaku začaly zadní vagónky odpadávat. Při další jízdě jezdil pouze dětský vláček pod vedením Píďi, v kterém skoro pravidelně odpadávali Rybka s Davošem a Karol, a tak byly občas na svahu vlaky dva. Ve vláčku jsme jezdili i přes skokánky a Medvěd nás při jízdě točil a fotil. Pak jsme v lyžařském výcviku pokračovali v jízdě ve vajíčku při sjezdu. V polovině dne jela Jana s Vendy do auta pro svačinu a my jsme zatím pod vedením Medvěda jezdili po červené sjezdovce s názvem Střecha, kde nás učil jízdu na prudším svahu. Na svačinu jsme se sešli u restaurace s hotelem Kramolín a vyhlíželi Janu s Vendy na lanovce. Když jsme je viděli, běželi jsme co nejblíže a koulovali je. K svačině byl rohlík se sýrovou pomazánkou, oplatka a jablko. Po svačině měl výcvik zase Poděs a učil nás v jízdě na skokáncích. Medvěd nás točil dokonce i vleže pod doskokem. Potom jsme si našli průskok mezi stromy, a tak jsme si trasu zase trochu vylepšili. Za chvilku už se blížila 16 hodina, a tak jsme jeli poslední jízdu po Jezerní sjezdovce, kde Medvěd vyhlásil jízdu volným stylem. Většinou jsme jeli vsedě na lyžích a poslední jízdu jsme si patřičně užívali. Po přezutí z přeskáčů a naložení lyží do Méďobusu jsme šli do obchodu na nákup. Tam jsme si před obchodem koupili country klobouky od místního Vietnamce, s kterým Medvěd dohodl lepší cenu. Chvilku po našem příjezdu na chalupu přijel Žabák s Vlčicí. Já a Poděs jsme měli službu v kuchyni a připravovali jsme večeři. Žabák přivezl řetězovou pilu a štípačku na dříví, a tak se nařezalo a naštípalo zbylé dříví z plechové boudy. Po večeři připravil Žabák projektor a promítal nám, jak jezdili na kursu instruktora na Krumlovských jezech, a pak nám Medvěd pouštěl fotky a videa z uplynulých dní na lyžích. Po promítání byla večerka a šli jsme spát.

Zapsal Kody

Pátek 13.3.2009

Ráno jsme měli službu v kuchyni a při budíčku nám Žabák řekl, aby se kluci svlékli do spodního prádla a holky se měly vysvléci do trička a tepláků a k tomu jsme si měli vzít ručník. Šli jsme před chalupu se umýt sněhem a kluci se v něm povinně vyváleli. Pak byla snídaně, kterou dělal Žabák s Vlčicí, a to oblíbené palačinky a služba namazala housky s paštikou. Po snídani jsme se převlékli na běžky a šli jsme doplnit Kaštanovo auto běžkami s hůlkami. Pak jsme jeli kolem Lipna přes Novou Pec na lesní parkoviště Jelení vrchy. Tam nám Kaštan znovu ukazoval, jak se mažou běžky, a po chvilce přijel místní domorodec a rozčiloval se, že nemá kde zaparkovat, i když jsme stáli s auty na veřejném parkovišti. Medvěd tedy dal Méďobus za Dalmatina, aby byl klid, a pán byl spokojen. Z parkoviště jsme šli do kopce k rozcestníku Medvědí cesta a pak dál na Hučinu, kde jsme si vyšlapali v hlubokém sněhu sjezdovou dráhu a sjížděli jí na běžkách na mnoho způsobů. Když jsme se vyblbli, pokračovali jsme dál do kopce na rozcestí „U Stříšky“, kde jsme se rozdělili a vrcholové družstvo pokračovalo dál na Plešné jezero, kam jsme došli v pořadí Medvěd, Kody, Píďa, Poděs, Sokolí máma, Davoš, Kaštan a Rybka. Medvěd fotil panoramata a Sokolí máma nám dávala otázky z cesty k jezeru na body. Pak jsme si dali sváču a skákali, kdo skočí hlouběji do sněhu. Zpátky na rozcestí u Stříšky to bylo z kopce, a tak jsme tam byli za chviličku. Dál jsme jeli na Jelení smyk a cestou jsme potkali andělíčky ve sněhu od Vendy, Vlčice a Karol, které jely před námi s Žabákem. Potkali jsme se s nimi u Rosenauerovy kaple, kde jsme si vlezli pod lávku přes kanál a fotili se u zmrzlého vodopádu. Pak nás Kaštan učil otočku na běžkách a pokračovali jsme dál na Jelení vrchy, kde jsme měli auto. Tam jsme dali běžky Kaštanovi do auta a připravili si kryt s koulema na Žabáka, který šel za námi s Vlčicí a Karol. Když byl Žabák na dohled, tak jsme ho zkoulovali, ale protože nesl svoje a Karol běžky, nemohl se bránit, a tak nás pak po jednom chytal a dal nám hlavu do sněhu. Vrcholová skupina ujela tento den asi 14 km a druhá skupina asi 10 km. Po příjezdu na chatu měly službu holky, které připravovaly v kuchyni večeři, a kluci šli pomáhat do kotelny s doštípáním a uklizením dřeva. Po večeři, ke které byla bramboračka a špagety se sýrovou omáčkou, jsme dostali od Žabáků ovocný dort s piškoty. Když bylo vše uklizeno, dodělávali jsme se Sokolí mámou odborky a pak jsme šli po večerce znaveni spát.

Zapsal Davoš

Sobota 14.3.2009

Po ranním probuzení a přípravě snídaně jsme museli uklidit celou chalupu, protože už odjíždíme domů. I když jsem měla službu já s Rybkou, úklid dokončila Sokolí máma s Vlčicí a Vendy, abychom si také stihly zabalit věci. Když byla celá chalupa uklizena, dospělí si dali poslední kefe a všichni měli připravenu svačinu. Po svačině přijel správce chalupy Medvěd z Prachatic a uklizenou chalupu si převzal.

My jsme přejeli auty na Kubovu huť pod sjezdovku, namazali jsme si běžky a vyjeli na poslední výlet. Vyšplhali jsme nahoru k běžeckým okruhům a vyšli po 5 kilometrů dlouhém oranžovém okruhu. Strojová stopa byla celkem na pěti okruzích, které se vzájemně křížily. Nejdelší byl červený, který byl dlouhý 25 km a vedl až k Zadovu. Na posledním rozcestí jsme se rozdělili, Medvěd, Kaštan, Sokolí máma, Poděs, Kody a já jsme šli ještě kus po červeném okruhu k silnici, ostatní se již vraceli po oranžovém k autům. Po cestě dolů k silnici jsme zahlédli strom, který vypadal jako stolička, ale ta byla hodně vysoko. Nakonec mě Kaštan a Medvěd vysadili nahoru. Dole na stromě rostly vzácné lišejníky jménem provazovka a mapovec, které Kaštan fotil. Potom jsme šli zpět do kopce a vrátili se na oranžový okruh, po kterém jsme se vraceli zpět k autům. Ani ne po čtvrthodině jsme potkali Žabákovu skupinu a dál jsme jeli zase společně.

Po cestě byl pěkný sjezd, který jsme jeli po jednom a Medvěd nás natáčel. Za chvilku jsme dojeli k sjezdovce s vlekem Poma a Sokolí máma nám zakázala vlek chytat a přistoupit na něj. Ale co byste čekali od Kaštana a Medvěda: oba si chytli volný talíř a nechali se vytáhnout nahoru na sjezdovku. My jsme na ně pak čekali u cesty a s napětím pozorovali, jestli některý z nich na strmém hořejšku sjezdovky spadne. Když to oba sjeli, popojeli jsme kus po cestě a vrátili se obloukem ke sjezdovce, jejíž zbytek jsme sjeli. U aut nás čekala sladká odměna – sušenka a malá čokoláda.

Potom jsme naložili lyže a vyjeli na cestu domů do Plzně. Po cestě jsem se zastavili u pumpy, kde si někteří koupili něco k jídlu. V Plzni jsme se rozloučili u benzinové pumpy na konečné tramvaje na Světovaru a rozjeli se do svých domovů.

Fotogalerie	Zapsali:
	Davoš, Kody, Rybka, Poděs, Karol a Píďa