Dětské eskymáky - 15.2.2009
Účastníci: Míra, Sopťa, Kašpárek, Rarášek, Žabák, Vlčice, Hvězdička, Rybka, Čert, Jana, Píďa a občas Kaštan, Medvěd, Kody, Ilča, Ilič, Bertík, Martin, Mourek, Tomáš, Rosnička, Poděs.
Úderná balící skupina se sešla v 9:45 u Syndatu. Zabalili jsme vesty pro pidilidi, dvě ameriky, šprajdy a nějaký „kyblíky“ pro kajakáře. Při navazování lodí na vlek zahalekal Žabák na Čerta, že vidí velkou bílou žebrovku (špatné znamení z knihy Proč bychom se netopili…..). No a ono to funguje. Jakmile Žabák dořekl ten název lodi, který není dobré ani vyslovit tak bác a kajak, který Čert navazoval na vlek byl hned dole. No tohle… Radši do pořádně přivázat a hurá na bazén Stavební průmyslovky, kde už nás čekali ostatní.
U bazénu už byli kamarádi od Delfínů a z Káčat Přeštice a nosili jsme tedy vybavení dovnitř. V šatně jsme ještě rozebírali tu bílou žebrovku a někdo zase že to nefunguje. Tak to Žabák několikrát pro jistotu zopakoval a bác, zamknul si zámkem číslo 44 skřínku číslo 40. Když pak šel z bazénu zevloval v šatně a divil se, že má skřínku prázdnou. No prostě jak říká Čert. Ten název prostě ani nevyslovovat!!!
V bazénu jsme se rozdělili na dvě party – pidilidi a jezdiči. Ty měl na starosti Míra Klasik a tak se zašprickovali a začali se vrtět. Pidilidi měli na starosti Žabák a Medvěd a pomáhala Jana, Martin Weber a Tomáš Moureček. Ti se ukázali jako kamarádi nakažený kotváckým bacilem, zkrátka mezi nás zapadli. A to jsme ještě nevěděli, že nám příště Tomáš vezme do bazénu lodě velkým tranzitem a nebudeme je muset šněrovat na vlek. Jo a taky má svářečku. Kdyby to věděl, že využijeme všechno, tak by asi tak zhurta nenabízel. No ale co mohl dělat.
Pidilidi se navlíkli do vest a hup, předvedli skok do vody. Karol se moc nechtělo, ale všichni byli stateční a tak se šlo do baraky a zkoušelo se skákat z lodi, převrátit se a doplavat s pádlem ke břehu. Pak jsem taky dělal test, kolik lidí se vejde do baraky. Bylo nás tam 13. Z fotek je vidět, jak to bylo natěsno. Také jsme hráli hru, že stojící posádka v barace bude pádlovat doprostřed bazénu, tam se otočí a popádluje zpět. Děti Kotvy to zvládly za 86 vteřin, dospělí z Kotvy za 37 vteřin (no jo, ale dojelo jich půl, Žabák a Tomáš cestou z lodě vypadli) a nakonec dospělí z Káčat Přeštice, ti měli čas 33 vteřin a dojeli všichni.
Za jednotlivé soutěže jsme dostávali želatinové bombóny – ty jsou dobrý na klouby a vlasy – že jo Méďo…
Celkem nás v bazénu bylo ze všech tří skupin 42, což je na nedělní dopoledne dost kamarádů. Už se těšíme na březnový termín, kdy si ukážeme, co jsme se naučili a jak se těšíme na jarní řeky.