Podzimky na Čtvrtníčkově srubu 25.-29.10.2008

Sobota 25.10.2008
V sobotu ráno v 7:30 hodin jsme se sešli na klubovně, kam přišli Čert, Sopťa, Kašpy a Rarach, kteří tu měli naložit věci na podzimky. Ostatní měli sraz v osm hodin na konečné tramvaje č. 2 na Světovaru. Sopťa ale zapomněl klíče od klubovny, takže se pro musel vracet domů. Když přišel s klíči, naložili jsme žlutou a červenou bednu na vaření a bednu s jídlem do Ducata a jeli na sraz na Světovar, kde už na nás všichni čekali.

Tady jsme se rozdělili do aut a naložili batohy. Čert jel napřed, protože jsme ještě cestou na Čtvrtníkův srub vezli do Rejštejna půjčit lodě nějakým jeho kamarádům, a Kaštan s Medvědem jeli za námi. Kousek za hradem Rabí jsme zastavili na pumpě Robin Oil, kde si Poděs chtěl koupit brambůrky.

Čert mu řekl, že má čas než se vrátí z natankování, ale Poděs to stihl. Potom jsme v Rejštejně vyložili lodě a dojeli ke křížku u Čtvrtníkova srubu, odkud Čert volal vysílačkou, kudy se jede ke srubu. Jana mu řekla kudy jet a po úzké lesní cestě jsme dojeli kus od srubu, kde jsme vyložili batohy mezi stromy. Potom jsme se rozdělili do dvojic vždy jeden menší a jeden větší a postupně jsme si chodili vybalovat. Po vybalení věcí šli Rarach, Karol, Davoš a Mourek hrát hry a Kody šel ke stromům v lese stavět domečky. Píďa, Ilča a Rybka nacvičovaly nějaké tanečky a říkačky a vedoucí mezitím připravovali a vybalovali věci ve srubu.

Když bylo vše připraveno, sešli jsme se před srubem a vydali jsme se po dvojicích ke kapličce u rybníčků U Biskupa. Cestou jsme měli projít přes kontrolní bod, kde byl Čert. Na konci jsme se všichni sešli, i když skoro všichni cestou zabloudili, protože tam byla nově udělaná cesta. Od kapličky jsme šli kolem rybníčků zpátky a cestou jsme na té nové cestě určovali, kterým směrem a jak daleko je srub.

Po návratu ke srubu šla služba vařit večeři a ostatní šli hrát do lesíka kolem srubu Včeličky. Po večeři nám Jana řekla nějaké věci k odborce Vodák, kterou si budou někteří plnit. Ve spodní místnosti zůstali jen ti starší, kteří si plnili podmínky té odborky a my menší jsme chodili postupně spát.

Zapsal Rarášek


Neděle 26.10.2008
Ráno jsme se vzbudili a šli na rozcvičku, kterou vedla Rosnička. Po rozcvičce byla snídaně, ke které jsme měli chleba s máslem a marmeládou a čaj. Po snídani jsme se od Kaštana dozvěděli, že dnes půjdeme na celodenní výlet na rozhlednu Javorník.

Připravili jsme si věci do batůžků a vyrazili od srubu. Po družinách jsme se střídali ve vedení a určování cesty, začínala Kašpyho družina, která nás dovedla na modrou turistickou značku. Po cestě jsme hráli Bombu, nálet, povodeň a nově taky Medvěda – to se muselo lehnout na zem a schoulit se do klubíčka. U studánky, která byla na křižovatce s tou modrou značkou, jsme hráli krátkou Čertovu soutěž. Ta spočívala v tom, že jsme měli spočítat, jak starý je jeden smrk, co tam kus vedle stál. Jak se to počítá věděli jen Rejnoci a Delfíni, Žraloci a Kosatky to nevěděli. Hru vyhráli Rejnoci, kteří se víc trefili.

Od studánky jsme šli po modré značce až do vsi Javorník a tam odtud do kopce ke kapličce svatého Antonína. U té jsme se napili a pokračovali dál do kopce až ke Klostermanově rozhledně. Chtěli jsme si tu koupit turistické známky, ale ty měli vyprodané. Tak jsme si koupili alespoň pohledy a lístky na rozhlednu, na kterou jsme vylezli po celkem 197 schodech.

Když jsme se dost vykoukali, šli jsme dál po modré až na Královský kámen, kde jsme se u kapličky vysekané do skály vyfotili. Kousek dál jsme vylezli na skalku na vrcholu, kde jsme všichni usadili. Dál jsme šli cestou z kopce po červené značce až k jedné chalupě, kde jsme měli ke svačině jogurty.

Po svačině jsme se rozdělili na dvě skupiny – malí šli s Kaštanem kratší cestou přes Javorník a my ostatní jsme šli delší cestou kolem památného buku. Od buku jsme šli do ohromného kopce až do Javorníku, kde jsme se zastavili v hospodě a koupili si kofolu a Píďa s Ilčou taky tyčinky. Nakonec jsme se všichni sešli ve zdraví na srubu a po večeři šli brzy spát, protože všichni byli unavení.

Zapsala Píďa

Pondělí 27.10.2008
Když jsme se ráno probudili, chvilku jsme si povídali a pak byl budíček a rozcvička. K snídani byl ovocný čaj a syslovka s rohlíky, které ráno přivezl Kaštan z Vacova. Po snídani jsme s Rosničkou myly nádobí, starší pokračovali v plnění odborky Vodák a ostatní hráli venku hry. K obědu jsme s Janou uvařily houbovou polévku a šunkofleky, které všem moc chutnaly.

Po obědě jsme umyly nádobí a pak jsme všichni šli na výlet do Rohanova a po cestě jsme měli najít nějaký hezký kámen.

Když jsme se vrátili zpátky do srubu, vzali jsme draky a šli je pouštět na louku před srubem. Matovi ale drak vůbec nelétal, mně začal lítat až po chvíli a nejlíp létal Rosničce. Když se setmělo, šli jsme zpátky do srubu, kde mezitím služba uvařila večeři.

Během večera se na nás přijeli Medvědi a Žabáci a skoro jsme se s nimi do srubu už nevešli. Večer rychle uběhl a po večerce nám Raple šla číst pohádku, při které skoro všichni usnuli.

Zapsala Rybka

Úterý 28.10.2008
V úterý ráno jsme se jako normálně probudili. Po probuzení šlo zase hodně lidí na záchod a tím jsme doprobudili i spáče v přízemí. Potom šla služba dělat snídani a ostatní se mezi tím oblékli, uklidili spacáky a šli ven na rozcvičku. Po rozcvičce, protože nebyla snídaně, tak Sopťa přinesl Kájiny oči, se kterými jsme hráli hru. Rozdělili jsme se podle družin a stoupli jsme si k Sopťovi. Asi 10 m před námi bylo koště a za koštětem lavor. Každý z nás dostal jedno oko. Úkolem bylo, doběhnout ke koštěti a hodit oko do lavoru, s tím že pidilidi mohli udělat krok za koště. Nebylo to jednoduché, protože oči z lavoru vyskakovaly. Nakonec vyhráli Kosatky.

Po hře byla snídaně. Po snídani jsme dostali oči a měli jsme volno. Většina dětí volno využila hraním nějaké společenské hry a stavěním domečků. Poděs, Kájina a Kašpy si volno vyplnili děláním bordelu a za odměnu šli škrábat a krájet brambory. Ostatní mezi tím pokračovali s hrama a domečkama. Také se vrátili Kaštan, Medvěd a Žabák z usazováním stanovišť na orienťák. Žabák potom kontroloval škrabače brambor tím, že si u nich vytáhl svačinku. Poděs se tak dlouho snažil Žabáka naštvat, až se mu to povedlo a dělal angličáky. Kašpy je také dělal, za neopatrné zacházení s nožem. Když jsme doškrábali, šli jsme si zahrát Fantoma a ostatní si stavěli domečky. Pak byl oběd.

Hned po obědě odešla 1. skupina (Kájina a Ryba) na orienťák. Potom odešly i ostatní skupiny. Poslední odešli Kašpy s Poděsem. Na orienťáku bylo 7 označených a 1 noeznačené stanoviště. Při hře se spojili Kájina s Rybou a Ilča s Mourkem a nakonec se vrátili po stejné cestě zpátky, z důvodu dezorientace. Mat s Rarachem a Píďa s Kodym jako jediní došli na nejvzdálenější a neoznačené stanoviště. Nejlepší byli pidilidi, kteří obešli 6 z 8 stanovišť, bez velké pomoci Žabáka a Medvěda. Celkově to dopadlo tak, že Píďa s Kodym vyhráli, Mat s Rarachem byli 2., 3. byli Kašpy s Poděsem, 4. byli pidilidi (Karol a Davoš) s doprovodem Žabákem a Medvědem, 6. byli Ilča s Mourkem a 5. skončili Ryba s Kájinou. Po tom, co se všichni vrátili, děti zalezly nahoru a dospělí vyhodnocovali orienťák. Potom odjeli Žabáci a Medvědi. Pak byla večeře. Po večeři jsme se oblékli do krojů a udělala se náhrada slibového ohně. Byli jsme vevnitř u svíček. Vyhlašovaly se výsledky orienťáku a předávaly se odborky. Potom jsme šli spát.

Zapsal Kašpy

Středa 29.10.2008
Ráno jsme se probudili, a zatím co jsme povídali, služba (Kájina, Mourek a Ryba) šla dělat snídani. Po snídani si všichni vyčistili zuby a po zubech si zabalili věci v podkroví. Ještě jsme neměli dobaleno a už byl oběd. Když jsme dohodovali, tak jsme si umyli ešusy a šli jsme ještě balit. Pak přišel čas na velké batohy, které jsme balili po čtyřech lidech, protože předsíňka byla moc malá. Ostatní malovali památné kameny. Potom služba myla hrnce a my hráli hry, docela fér, ne? Hráli jsme Včeličky a Píďalí hru, ve které jsme museli házet tenisáky do velkého míče a dostat ho za soupeřovu tyč. No a pak bylo na čase jít na vlak, tedy na autobus, který jel do Strakonic a ze Strakonic vlakem do Plzně.

Ve srubu zůstalo jen uklízecí komando:
Kody – drhl pekáč – pěkně připálený
Poděs – vybíral vodu z kamnovce
Rarach – vydatně pomáhal Kodymu
Jana – zametla celý srub
Kaštan – nasadil okenice a vedl celou akci.
Po úklidu jsme jeli „dalmatinem“ domů. Cesta ubíhala rychle až na Hlavní nádraží v Plzni, kde jsme měli sraz v 18:00.

Zapsal Poděs

Fotogalerie Zapsali:
 

Rarášek, Píďa, Rybka, Kašpy a Poděs