ČPV Úhlava, 6.9.2008
Účastníci: Rybka, Ilča, Kaštan, Jana, Medvěd, Žabák, Mat, Poděs, Píďa, Sopťa, Rarášek, Kody, Těpík, Kašpárek, Lída, Míra, Čert, Pískle, Rosnička
Prázdniny skončily a hned první sobotu po nich nás čekala naše oblíbená řeka Úhlava a závod ČPV. Brzy ráno jsme se sešli na klubovně, bleskem naložili lodě a auty jeli do Staré Lhoty, kde byl jako vždy start. Zaprezentovali jsme se a šli na výklad trati a losování, kde jsme kromě přilby vyhráli spousty užitečných věcí, jako například ochranné brýle.
Pak se již přiblížila doba startu a již tradičně první odjížděli naše nejlepší posádky Kašpy a Sopťa s Píďou za doprovodu Klasika a Čerta, zbytek jel pod vedením Kaštana. Brankoviště byla skoro stejná jako vloni a plavba rychle utíkala. Na Jehlanovém jezu byla stará šupna shnilá a bez vody, jezdilo se stejně jako vloni více vlevo, a tak zde Kaštan, Těpík a Pleštým po jeho sjetí vystoupil a dávali dětem pod jezem, kde to házelo do vrbiček, záchranu. Všichni jez sjeli v pohodě, jen Ilču to hodilo víc doleva a narazila do Těpíka, kterého hodila lodí do vrbiček.
Brankoviště na Sjezdovce nás trochu potrápilo rychlou vodou, ale všichni se snažili a aspoň něco dali. Řeka nás nesla dál a brzy jsme si skočili stupeň na koupališti a přijeli do Nýrska. Tady jsme přenesli vysoký skákací jez a dali malou svačinku, po které jsme pokračovali přes další brankoviště k cíli. Vítaným zpestřením plavby byl sjezd Bokovky, pod ní ale bylo tradičně málo vody, tak se nám toho v brankách moc nepovedlo. Za chvíli jsme byli u Lesního jezu, který všichni sjeli bez problémů, a těšili jsme se už na klobásu v cíli. Na tu jsme si ale ještě museli počkat, protože na stupínku kousek před koncem plavby, kde jde proud zprava, se cvakly Ilča s Rybkou a předtím ještě taky Mat s Poděsem. Holky nějak nemohly hned vyplavat, ale ještě než k nim dopluly doprovodné lodě, skočil pro ně místní žabák a obrátil je. Rychle jsme vylili a už bez problémů dojeli do cíle, kde na nás ostatní již netrpělivě čekali, protože chtěli jet ještě jednou.
Nakonec jeli jen Svobodové a řidiče jim udělal Těpík, Raple, Čert a Pískle plánovali cestu se Žlutejma na Čerťáky a ostatním se už nechtělo, protože se těšili na večerní grilování u Kaštana na chatě. Cestou domů jsme se ještě stavili na benzince na nanuky, které si dnes určitě všichni zasloužili.
Zapsal: Kaštan
Nekronika od Míry:
Ahoj Kotváci,
nechci psát kroniku z Úhlavy, to raději nechám nějakým dětem, ale chtěl bych se podělit o některé svoje pocity z dnešního ČPV, které se mi mimochodem moc líbilo.
Ranní zmatek u nás doma (máme totiž na týden pánskou jízdu) jsme zvládli s drobnými komplikacemi, které zmizely již cestou do loděnice. Nakládání i logistika pro ČPV také dopadla z mého pohledu dobře (doufám, že Raple se nakonec také úspěšně dopočítá všech peněz L ). Počasí bylo naprosto úžasné. Voda s výjimkou úseku, kdy vodu ukradne turbína bokovky, byla také perfektní. Zvláště v horní části to bylo dnes moc pěkné.
Zbývá jen popsat samotnou jízdu, ze které jsem při závodech viděl s výjimkou startu pouze Kašpyho. Původní záměr pohybu vpřed v úderné skupině Čert, Kašpy, Sopťa+Píďa a já vzal bohužel za své již na prvních 50m, kde Sopťa do prvního brankoviště najížděl tak opatrně a zodpovědně, že jsem byl přes něj „propláchnut“ již na druhé brance a po dohodě s Čertem vzal Kašpyho a odjel napřed. Díky nízkým číslům, slušným posádkám před námi a perfektnímu bloku vlastních posádek za námi jsme jeli většinu tratě sami a v pohodě bez konfliktu se splouvači. V cíli kousek za námi dorazil Čert se Soptíky, kteří se zřejmě pod prvním brankovištěm uklidnili natolik, že celou cestu jeli jen kousek za námi.
V cíli jsme posvačili u stánku a již přijela hlavní skupina. Nechali jsme je najíst a protože bylo cca 13:00 a voda tekla do 15:00 nasedli do auta pro druhou jízdu v menší skupině (Kašpy, Sopťa+Rarášek … bratrská jízda ! J , já, řidič a fotograf Těpík a Žabák jedoucí pouze pro auto). Druhá jízda přesně splnila to, proč jezdím druhé jízdy rád. Nikam jsme nepospíchali, vodu jsme si hezky užívali od začátku až do konce. Dokonce i bráchové v lodi začali spolupracovat, zkoušeli závěsy a bez stresu z neprojetých branek vesele uháněli dolů i přes všechny jezy. Dojeli jsme až ke stavidlovému jezu v Nýrsku. Ozkoušel jsem Čertem doporučený pomalý přejezd, který zde vytvoří opravdu až zázračně pohodové a bezpečné boofnutí. Po mě to hopnul taky Kašpy. Tak se mu to zalíbilo, že jsme si to oba hopnuli ještě jednou. Dál už jsme jet nechtěli, abychom nemuseli opět drhnout pod bokovkou.
Vzpomínal jsem na poslední „druhou jízdu“ na Úhlavě před dvěma lety, kdy se k nám přidal Hajný a dělali jsme ptákoviny při každé příležitosti (např. skok bokovky ve třech přímo do vyplašených surfujících kajakářů mi zůstal hluboko v paměti J ). Další rok bohužel pršelo a zima nás donutila druhou jízdu vynechat.
Letos bylo všechno OK (počasí, voda, čas) a přesto jsme jeli jen 3 (!!!) lodě z původních 13 startujících. Je to škoda. Voda jako je Úhlava je svátek, který je třeba využít. Chápu Raple s Čerty, kteří uhánějí na Lipno. Chápu, že únava je zlá, ale při druhé jízdě lze zvolit délku a tudíž i přiměřenou dávku. Navíc horní úsek je tak nádherný a technický, že pro většinu dětských posádek je stále přínosem. Časová náročnost …, nepospíchali jsme na vodě a ani při balení a přesto jsme přijížděli do Plzně před plánovaným příjezdem v době, kdy Kaštan zamykal loděnici a tak na nás Žabák s klíči počkal (dík moc Žabáku).
Je to smutné. Vymýšlíme sice různé akce, aby se děti naučili jezdit (bazén, kanál, Fišta …), ale všechno začíná potřebou jezdit, jezdit a zase jezdit … dnes opět většina prošvihla další možnost. Možnost, která se pravidelně využívala. Navíc možnost příjemné jízdy, na kterou by třeba vzpomínali tak, jako já dnes na jízdu s Hajným.
Ahoj Klasik
