ČPV Svratka, 7.-8.6.2008

Účastníci: C2: Kaštan-Jana, Medvěd-Žabák, Sopťa-Píďa, Ilča-Rybka, Kody-Rarášek, Halina-Lukýs, K1: Míra a Kašpy, Servis team: Vendy
Stav: Vodočet Vír – 65 cm, 8 m 3 /s
Úsek: VD Vír I – Štěpánov nad Svratkou
Obtížnost: ZW – WW 2-3

V sobotu ráno jsme se v půl osmé ráno všichni sešli na klubovně. Po naložení lodí (relativně jednoduchém, protože jsme na vleku nevezli atypická turizma) jsme šlápli na plyn a hulákali to po dálnici na Prahu, potom přes Žďár nad Sázavou a Bystřici nad Pernštejnem až do vesničky Vír. Nutno podotknout, že až do Prahy byl Méďobus řízen Vendy, za Prahou Medvědovi praskly nervy rozhodl se to vzít do svých rukou. Od té doby si vlek ozkoušel předjíždění na dálnici při 150 km/h, nebo klikatou silnici před Novým městem na Moravě při 100 km/h. Další kuriozní zážitek jsme prožili na začátku tohoto města. Kaštan do vysílačky prohlásil, že se blížíme k druhému kružáku na naší cestě a tudíž bychom ho měli protočit dvakrát. Najeli jsme tam, ale Medvěd, který jel vepředu, se trochu přepočítal a projeli jsme ho třikrát. Při první otočce z nás byl cizí Fiat, který jel mezi námi, tak překvapený, že se vrátil stejnou cestou, kudy s námi přijel. Vzhledem k velikosti kružáku ho naše tři auta dokonale zablokovaly, takže při třetí otočce si čekající řidič klepal na čelo… :D.

Když jsme dorazili na Vír, prohlédli jsme si nejprve přehradu. Potom jsme se vrátili ke slalomové trati a po prohlídce naskákali do gum. Po pár sjetí jsme potvrdili obtížnost WW 2-3. Zajímavé bylo zejména místo u skály, kde voda nanášela na vystrčenou skálu, pod a nad kterou byly vracáky s ostrým rozhraním.

Když už jsme předpokládali konec dnešní vody, opustili jsme kanál a pokračovali směrem dolů k VD Vír II. Cestou jsme překonávali STUPI STUPI ( stupidní stupínky – vysoké ani ne půl metru, šutrovačka s nedostatkem vody, opakující se každých cca 20 metrů) a labuťáka, který hlídal mladé.

Nakonec jsme se opět vrátili na Vír, kde mezitím začali pořadatelé ČPV rozvěšovat brány. Postavili jsme stany, uvařili jsme, rozdělali oheň a v tom pustili přehradu. Šli jsme se podívat, jak testovací jezdci projíždí brankoviště.

Mezitím přišli zástupci Svazu skautů a skautek (další skautská organizace), se kterými si dopisují Kaštan a Žabák. Dospělí pak s nimi diskutovali o rozdílech mezi Junákem a Svazem. Když odešli, postupně jsme všichni šli spát.

Zmatlal Soptík

Neděle: Když jsme se ráno trochu probrali, tak jsme dělali palačinky. Potom jsme si museli balit, protože bylo málo času. Za chvíli byl výklad trati a tombola. V tombole jsme vyhráli já s Ilčou peněženku na krk a Rarášek s Kodym triko.

Potom byl už start. První bránu jsme zvládli v pohodě a potom už to byl fofr. Schejbačku udělali ve válečku takže mě to zalilo. Potom nám Kaštan přejel zadek tak nás cvaknul, ale slíbil nám zase čokoládu. Tam kde nás Kaštan cvaknul, bylo poslední brankoviště. Potom už to bylo v pohodě, ale museli jsme přenášet přehradu. Bylo tam pár peřejí. Na jednom jezíku jsme zůstali sedět na kameni. Když Žabák pro nás šel, tak spadl do vody. Když se z té vody zvednul, tak jsme se rozjeli a Medvěd mu ze srandy ujel. Najednou tu byl konec.

K svačině jsme dostali vlnky, jablko a kolu nebo pivo. Potom jsme si zbalili a jeli domů. Po cestě jsme dostali slíbenou čokoládu.

Zapsala Rybka

Fotogalerie	Zapsali:
	Sopťík a Rybka