Dolní Střela, 6.04.2008

Účastníci: Míra, Kašpy, Těpík, Vraník, Fantoczi, Ambra a Soptík
Stav: Vodočet v Plasech – 68 cm, 5,6 m 3 /s
Úsek: Nebřeziny - Liblín
Obtížnost: WW 1

V neděli ráno jsme se probudili, a hned jsme byli trochu zklamaní, když jsme zjistili, že nám nikdo neodepsal na výzvu na dnešní Střelu. I přes to Míra zavolal Vraníkovi a Těpíkovi, takže jsme nakonec doprovod zajištěný měli. Zajeli jsme na klubovnu, kde jsme nabrali Perceptiona a Válce a zamířili směrem na Plasy. Cestou nás ještě Vraník s Fantoczim (jeli asi půl hodiny před námi) varovali, že nemáme stavět u „nabouraných“ bavoráků někde po cestě, to že se jen Rumunci snaží prodat, co se dá. Je nechtěli pustit, dokud si nekoupili mosazný prstýnek za 200 Kč.

Dojeli jsme do vesničky Nebřeziny pár kilometrů pod Plasy. Cestou jsme museli podjíždět můstek s výškou 1,80 metrů a naše oktávka s třemi loděmi na střeše se tam vešla jen tak tak… V Nebřezinách jsme nalezli Vraníka a Fantocziho u Vraníkovo strejdy, který tam vlastní větší chalupu. Byli zalezlí u kafíčka…

Potom Míra s Fantoczim svezli dolů jedno auto, s druhým pojede dolů potom fotograf a řidič Těpík s Ambrou. My jsme nasedli a hned nás čekal první šoupák. Byl v pohodě – někteří ho jeli dokonce ve třech… Všichni jsme blbli – po dlouhé zimě vodák vždycky blbne. Bylo tam spoustu nádherných vracáčků s ostrým rozhraním – akorát pro nás.

Zastavili jsme se u nějakého srubu, který nám Vraník představil jako důležité místo historie skautingu. Údajně tam od roku 1928 až 1978 tábořil nějaký důležitý skautský oddíl…

Dostali jsme se až k dalšímu jezu – také šoupák, tentokrát trochu příkřejší (okolo 50°). Zase všichni v pohodě. Pokračovali jsme dále. Projeli jsme pod několika mosty a kolem ústí Karlovického potoka (který neměl vůbec vodu) až do Berounky. Připadali jsme si jak na Mississippi…

Ujeli jsme kousek až jsme se dostali na brod do Liblína. Bylo tolik vody, že se pod ním tvořila nádherná vlna s válečkem. Vyblbli jsme se tam až do jednoho plaváčka…

Nakonec jsme se převlíkli a chystali se naložit. V tom ale začalo padat tolik krup, že jsme museli zalézt do auta. Když přestalo pršet, naložili jsme a mířili na Plzeň.

Vraníkovo blog na playaku