Výprava do Grizzlího kaňonu, 16. - 17.02.2008

Účastníci: Kaštan, Jana, Medvěd, Raple, Zagro, Patrick, Mat, Jonáš, Kašpy, Luks, Kody, Poděs, Ryba, Píďa, Ilča, Žába a Soptík. První den s námi ještě byli Žabákovcí.

Sobota 16.2.2008

Ráno jsme se sešli v 9:00 na konečné autobusu 30 - Košutka, Krašovská. Hned po příchodu nás udivilo, že si s sebou bere Soptík elektronický piano. Každý, kdo pak přišel se ptal, kdo si to sebou bere a jestli to bude táhnout na hřbetu. Sopťa namítl, že mu Raple říkala aby se vzalo co nejvíc hudebních nástrojů. Zagro přišel se svou milovanou kytarou a Raple vzala rolničky. Poté se kytara a keyboard naložili do auta a konečně se vyšlo.

Šli jsme po nějaké lesní cestě a doprovázeli nás Žabákovci, Těpík a fena Ambra. Než jsme došli do Nevřeně, zahráli jsme si včeličky a bomba-nálet-povodeň. Kousek před obcí Nevřeň, blízko Grizzlího kaňonu, natáhlo vedení plachtu na které se všichni převlíkli do špinavých hadrů, vyndali baterky a šlo se do lomu. Když jsme dorazili, spatřili jsme, že do štoly vede jen úzká roura z betonu. Všichni se dolů dostali bez větších problémů, jenom Patrickovi se tam trochu nechtělo. Nakonec si ale nechala říct a slezla dolů za náma.

Ve štole už na nás byla přichystaná hra - „Ulov si své jídlo“:-) Hra spočívala vtom, že bylo po jeskyni schováno 7 pytlíku se svačinou (salám + 2 tatranky), které byly označeny „světluškou“. Pytlíky byly důmyslně schovány v puklinách a výklenkách, ale nakonec je našel každý. V zadní části štol byla obrazárna a tak jsme měli možnost „uchňachňat“ si z kaolinu vlastní obraz, sošku nebo podpis. Měli jsme na to asi hodinku, s tím že se k tomu druhý den vrátíme a dokončíme to. Když jsme se vyšplhali po lanech zpátky na povrch, nejenom že jsme měli odřené ruce od lana ale také nás oslnily ostré sluneční paprsky které bily až do očí. Než jsme odešli, zahráli jsme si ještě jedny včeličky. Po včeličkách jsme odešli do chalupy Kaštanova bratra Třísky, kde jsme si zařídili nocleh.

Na chalupě už na nás čekal Poděs, který měl závody v plavání a dorazil později. Tam už jsme zůstali, strhli ze sebe hadry a převlíkli se do čistých. Mezitím Kaštan rozdělal oheň na buřty a každý měl schované 2 buřty, ale ne každý to sněd. Když už se schylovalo k večeru, ukázal nám Sopťa hlavolam Hanojské věže. Principem hry bylo přemístit kotouče po jednom z jedné strany na druhou. Všechny to okamžitě chytilo a proto se uchystal turnaj dvou týmů: Sopťovců a Kašpárovců.Vyhráli Sopťovci, protože v závěrečné bitvě se utkali vedoucí obou týmů a Sopťa byl rychlejší. Zagro nám ještě zahrál nějaký písničky a pak se šlo do hajan. Zakuklili jsme se do spacáku a Raple nám přečetla pohádku o písmenku M. Noc byla chladná a byla zima na nohy. Sepsal Jonáš

Neděle 17.2.2008

V neděli jsme se údajně vzbudili do jednoho z nejstudenějších rán od začátku roku. Potvrdila nám to naše meteorologická hlídka Zagro – Soptík, chrápající na půdě. Ve 7. 37 vybraný jedinec rozdělal oheň, aby ho následně ostatní po vylezení za spacáků neumrzli. V 8 hodin již byla většina lidí na nohou a v provozuschopném stavu. Po snídani, ke které byla vánočka s marmeládou a následně také chleba s marmeládou, jsme se zase všichni převlékli do „hadrů“ a vyrazili do ďoury. Trochu jsme si prohlédli první část štol, které jsme včera ještě nestihli a Kaštan mezitím připravil již tradiční hru na zlého a hodného permoníka.

Hra se hraje ve dvoučlenných družstvech tak, že hráči (členové oddílu) se pokoušejí získat všechny lístečky, které jsou rozmístěny na různých místech ve štolách. Smějí si svítit pouze svíčkou, kterou si smí napalovat jen na startu. Vždycky mohou přinést jen jeden lístek. Ale aby to nebyl jen závod v běhu se svíčkou, existuje tu ještě zlý skřítek. Ten tyto lidi chytá a bere jim lístky, nebo jen straší a sfoukává svíčky. Hráči v týmu se střídají vždy když je buď skřítek chytí, nebo přinesou lístek. Pokud jim zhasne svíčku nebo si ji zhasí sami, hráči se nestřídají. Potom je tu ještě škodolibý, ale hodný skřítek. Ten vrací na místo zlým skřítkem ukradené lístečky, ale může také strašit.