Pátek 9.11.2007

V pátek jsme se sešli v 16:45 hodin před vchodem do CAN. Byli jsme tam všichni, kromě Jonáše, který čekal na úplně jiném místě. Sopťa a Patrick ho šli hledat a za chvíli ho uviděli někde na nástupišti. Protože jel i Žabák, bylo i třetí auto, a tak jsme mohli jet všichni autem. Naložili jsme batohy do aut a vyjeli směrem do Karlových Varů. Jelo se dost špatně, byla už tma a padal déšť se sněhem, tak jsme dojeli až asi za dvě hodiny.

Po dojezdu jsme vyložili auta a šli se zabydlet do tělocvičny. Zabrali jsme si místa na spaní, nasvačili se a připravili si věci na plavání v Termálu. Když byli všichni připraveni, šli jsme přes město do Termálu, cestou jsme se koukali na řeku Teplou, kde bylo hodně vody. K Termálu jsme došli v osm hodin, ale právě tam zavírali, tak už nás dovnitř nepustili. Museli jsme se zklamaně vrátit zpátky do tělocvičny, cestou jsme se fotili u reklamy na Becherovku. Večer jsme v tělocvičně zůstali sami, protože všichni vedoucí šli na poradu rozhodčích.

Hráli jsme různé hry a připravovali se na spaní. Chvíli po návratu vedoucích byla večerka.


Sobota 10.11.2007

Ráno nás Kaštan vzbudil už v sedm hodin hrozným budíčkem a za hodinu jsme museli být nasnídaní a mít sbaleno. Před osmou hodinou jsme šli na start. Nakonec za náš oddíl startovaly čtyři hlídky:

Vlčata: Žabka, Poděs, Rarášek, Davoš a Karolínka

Světlušky: Píďa, Ilča, Rybka a Kody

Skauti: Mat, Jonáš a Bubo z Hroznětína a kamarádem Sopťa, Patrick, Luksík a Kašpy

Na startu byla zima, a tak jsme byli rádi, když nám pořadatelé rozdali mapy a mohli jsme vyběhnout na trať. Nejdřív jsme běželi ke kapli, kde nás ale rozhodčí vyhodili, protože jsme neměli připravenu žádnou odpověď na nějakou soutěžní otázku. Běželi jsme k Termálu a na kolonádu, kde jsme si zjistili skoro všechny odpovědi na otázky. Potom jsme začali obíhat stanoviště a plnit na nich úkoly. Nejdříve jsme běželi na stanoviště 3 u jezírka, kde se chodilo na chůdách, a odtud jsme vyrazili do lesa nad Vary.

Nejdříve jsme šli ke Kamzíkovi, kde jsme měli hrát a hádat Večerníčky, uhodli jsme dva. Od tohoto stanoviště jsme běželi zasněženým lesem na Dianu. Cestu jsme si chtěli zkrátit přes les, ale zasněžené listí klouzalo a do kopce jsme nemohli vylézt, tak jsme museli po cestě. Nahoře jsme si museli všichni svázat jedním provazem nohy a tak obíhat stánek s občerstvením. Tahle soutěž se mi asi líbila nejvíc.

Z Diany jsme běželi přes Karlovu vyhlídku k Galerii umění a cestou jsme se z kopce koukali, jakou střechu má poštovní dvůr. Protože už bylo pozdě, museli jsme běžet do cíle, ale cestou jsme se ještě stavěli na stanovišti u divadla, kde jsme měli nosit jablka na hlavě, což se Kodymu vůbec nedařilo. Pak jsme se ještě zastavili na stanovišti u kaple a do cíle doběhli těsně v limitu. Také ostatní naše hlídky doběhly včas. Všichni byli mokří a unavení, a tak jsme rádi šli do klubovny varských skautů, kde jsme dostali čaj a ohřáli se.

Fotogalerie	Zapsala:
	Píďa